Vyspělá starověká civilizace vládla před 2 500 lety dnešní Andalusii, než záhadně zmizela. Mohly za to tektonické desky?

Obrovskou jámu plnou spálených pozůstatků zvířat, starověkých pokladů a nezodpovězených otázek objevili v roce 1978 archeologové ve španělské Andalusii.

V údolí Guadiana zde našli zbytky tří chrámů, v nichž žili příslušníci dávné civilizace. Tedy až do chvíle, kdy se jednoho dne rozhodli vše sbalit, spálit a opustit to, co vybudovali.

Kolem starověké civilizace Tartessos, která pravděpodobně vládla jihozápadnímu Španělsku od 9. do 6. století př. n. l., je mnoho záhad. V novodobější historii se lidé domnívali, že šlo o řeku, království, nebo dokonce Atlantidu, ale ve skutečnosti šlo o jednu z prvních kultur, která vznikla na Pyrenejském poloostrově. V současné době je v regionu známo více než 20 lokalit Tartessos, což prozrazuje, že byla mnohem rozsáhlejší, než se původně myslelo.

O životě v jižní Hispánii v době bronzové a železné nám Tartesané nezanechali mnoho písemných svědectví. Díky trvanlivosti některých kovů však máme v kuriózních místech devastace, jako je Cancho Roano, zachovány některé stopy o tom, jak žili.

Zdá se, že zde na konci 5. století př. n. l. Tartesané naházeli zvířecí ostatky spolu s cennými předměty, jako jsou šperky a nástroje, do obří jámy a poté ji zapálili. Poté hořící jámu uzavřeli a pokračovali dál. Mohlo by se to zdát jako bizarní lokální incident, ale pak byl podobný příběh odhalen v Casas de Turuñuelo.

Považuje se za jednu z nejzachovalejších protohistorických staveb v regionu a kdysi se myslelo, že je římská, ale od té doby se potvrdilo, že se jedná o území Tartesů. I v ní bylo spáleno mnoho zvířat uvnitř velké uzavřené jámy, což vykresluje podobný obraz jako nálezy v Cancho Roano.

Pokud jde o to, proč se Tartesané zřejmě chtěli upálit, je to dobrá otázka, na kterou zatím nemáme přesnou odpověď, ale vědci se jí zabývají.

„Nejpřekvapivější je pro mě velmi zvláštní zvyk Tartesů ničit své domovy, to znamená, že na všech nalezených lokalitách se chovali stejně – vyprázdnili všechny nádoby a amfory, budovu zapálili a pohřbili,“ řekla Ana Belén Gallardo Delgadová, historička a průvodkyně v La Mata.

„Doufám, že díky novým technologiím se podaří objasnit mnohem více o původu této civilizace a proniknout trochu více do jejího způsobu života. Přítomnost Tartesanů v oblasti Extremadury je díky novým pokrokům v archeologii stále důležitější. Také se předpokládá, že dalších osm mohyl nalezených v oblasti Badajozu by mohlo být tarteskými stavbami, podobnými těm, které již byly vykopány.“

Toto chování vyvolává u současných historiků pozdvižené obočí, ale není to ani hlavní záhada obklopující tartesskou kulturu. Předpokládá se, že náhle zanikla zhruba před 2 5000 lety, a příčina opět zatím uniká našemu poznání.

Vzhledem k poloze na pobřeží starověké Andalusie, která byla částečně ponořena do Středozemního moře, je možné, že zemětřesení a tsunami mohly pro Tartesany představovat jedinečnou hrozbu. K jejich zkáze mohlo stačit jedno chybné posunutí tektonické desky, ale je také možné, že svou roli mohlo sehrát i hněvivé pouto se sousedními Féničany.

Výzkumy na tarteských nalezištích, jako je Casas de Turuñuelo, pokračují a přinášejí nové poznatky o jejich kultuře, mezitím vědci pracují také na lepším pochopení jejich obchodních sítí, které (podle bohatství kovů objevených ve spálených pozůstatcích) byly zřejmě velmi zdravé.

Když studujete ztracené civilizace staré mnoho tisíc let, je docela složité snažit se držet krok s Tartesany.

Zdroj: Wikipedia, worldhistory.org, newsyou.info, redakce