Když Evropa zbrojí společně: Historie ukazuje, jak těžké je spolupracovat

Myšlenka společných evropských zbraní je starší, než by se mohlo zdát. Už desítky let se státy snaží dát dohromady síly, aby vyvíjely moderní stroje, které budou sloužit všem.

Ale jak to tak bývá, není to úplně jednoduché. Každý stát má jiné představy, jiné potřeby. A sladit to všechno dohromady je někdy pěkně tvrdý oříšek. Ale i přes všechny potíže vznikly zajímavé projekty. Některé přežily desetiletí. Jiné padly hned na začátku.

Když se v 60. letech spojila Francie s Británií a vytvořila bitevník SEPECAT Jaguar, nikdo ještě netušil, že tato „drobná“ spolupráce přežije více než půl století. Jaguar byl jednoduchý, spolehlivý a levný. Obě země si ho objednaly ve stovkách kusů. A zájem projevily i státy jako Omán nebo Indie. Celkem jich vzniklo přes 600. Navíc Indové ho stále používají.

Projekt Panavia Tornado vznikl díky trojici Británie, Německa a Itálie. Stroj měl měnitelnou geometrii křídel, létal rychle a nízko. Doslova pár desítek metrů nad zemí. A to díky radaru, který skenoval terén přímo před letounem a posílal data avionice. Ta pak stroj automaticky vedla mezi překážkami. Technologie na tehdejší dobu neuvěřitelná. Tornada létají dodnes – v Německu, Itálii a třeba i v Saúdské Arábii.

Eurofighter Typhoon je asi největší úspěch evropské zbrojní spolupráce. Vyvíjela ho čtveřice: Německo, Británie, Itálie a Španělsko. První let se uskutečnil v roce 1994. Od té doby se stroj neustále modernizuje. Každá verze (říká se jim Tranche 1, 2, 3…) přináší nové schopnosti. Z původního stíhače se stává univerzální bojovník, který zvládne vzdušné souboje, útoky na pozemní cíle i elektronický boj.

Také střely se v Evropě dělaly společně. Třeba protitankový MILAN, vzniklý v 70. letech díky Francii a Německu. Rozšířil se do celé Evropy. Nebo střela HOT, která šla i na vrtulníky. Obojí šlo na export a používaly je desítky armád. Pak je tu Storm Shadow/SCALP-EG – střela, kterou vytvořila Francie s Británií. A nově se přidaly i další státy a chystají její pozemní verzi.

Eurocopter Tiger měl být revoluční útočný vrtulník. Francie, Německo, Španělsko – každý měl svůj díl výroby. Kompozity, částečný stealth, všechno super. Jenže pak přišel provoz. A s ním spousta poruch. Náhradní díly, údržba, nic moc. Německo už oznámilo, že stroje vymění dřív, než se čekalo.

Pokusy o evropský tank se opakují už od 50. let. Ale výsledek? Zatím žádný. Leopard 1 a AMX-30 vznikly odděleně. MBT-70 s Američany také zkrachoval. Dnes se Francie a Německo snaží znovu. Program MGCS běží už skoro deset let. Ale reálný tank? Možná někdy ve 40. letech 21. století.