BMP-3 patří k nejmodernějším bojovým vozidlům pěchoty vyrobeným v Rusku. Vývoj tohoto modelu navázal na svého předchůdce BMP-2, z něhož převzal řadu konstrukčních prvků.
Sériová výroba začala v roce 1986 a od té doby je BMP-3 nedílnou součástí ruských ozbrojených sil. I přes problémy s dodávkami komponentů a západní sankce zůstává tento obrněnec aktivní součástí výzbroje.
BMP-3 je vybaven motorem UTD-29M s výkonem 500 koní, díky kterému dosahuje rychlosti až 70 km/h na souši a 10 km/h ve vodě. Má dojezd až 600 km a je vyzbrojen 100mm kanónem 2A70, 30mm automatickým kanónem 2A72 a kulometem PKT ráže 7,62 mm. Přední pancíř je navržen tak, aby odolal střelám do ráže 30 mm, což však vzbuzuje pochybnosti ohledně jeho celkové odolnosti.
BMP-3 se od ostatních BVP liší svým neobvyklým uspořádáním. Na rozdíl od většiny podobných strojů, které mají motor vpředu, je u BMP-3 umístěn vzadu na pravé straně, přímo pod podlahou. Toto řešení umožňuje vojákům nastupovat a vystupovat přes prostor, kde je motor, což je poměrně neobvyklé. Dvojité dno zároveň zvyšuje ochranu proti minám, i když kvůli tomu může být přístup k motoru při opravách o něco složitější.
Destroyed Russian BMP-3 with the inscription "To Berlin" on the hull. https://t.co/RjPf397FHT pic.twitter.com/Pe91srxyfH
— Special Kherson Cat 🐈🇺🇦 (@bayraktar_1love) November 25, 2024
Nápisy na vojenské technice
Na sociálních sítích se objevily fotografie zničeného ruského bojového vozidla pěchoty BMP-3 s nápisem „Na Berlín“. Tento nápis je překvapivý, protože odkazuje na zemi, která není přímou stranou konfliktu.
Nápisy na vojenské technice nejsou neobvyklé. Obvykle se jedná o zprávy směřované protivníkovi či pocty padlým. Ovšem nápis „Na Berlín“ je spíše historickým odkazem než aktuálním vzkazem, což přitáhlo pozornost médií i veřejnosti. Z toho je zřejmé, že vojenská technika je využívána nejen k boji, ale i jako prostředek propagandy.