Ukrajinští piloti dronů zlikvidovali obávaný systém TOS-1A u obce Kreminna. Vysvětlujeme, proč tento systém vyvolává peklo na zemi.
Ztráta jednotky je pro Rusy vážná, neboť před válkou jich podle odhadů bylo ve službě jen asi 50. Jedná se o specializované systémy schopné eliminovat vojáky i z nejsilnějších opevnění pomocí střel s termobarickou hlavicí.
Termobarické zbraně – „chudý příbuzný jaderných zbraní“
Systémy TOS-1A, které byly zavedeny do výzbroje ruské armády již v době jejího zásahu v Afghánistánu, jsou vynikající při likvidaci protivníků ukrytých v polních opevněních i v zastavěných oblastech. Srdcem tohoto systému je odpalovací zařízení s 24 neřízenými střelami ráže 220 mm.
Je namontováno na podvozku tanku T-72, který je na východě velmi oblíbený. Za zmínku stojí, že každá střela má bojovou hlavici obsahující 45 kg termobarickou nálož, která poskytuje obrovský ničivý potenciál.
🔥🔥🔥
— Cloooud |🇺🇦 (@GloOouD) March 27, 2024
🇷🇺Russian 220mm heavy flame-throwing system TOS-1A «Solntsepek» was destroyed by the 🇺🇦Ukrainian 63rd Mechanised Brigade with several FPV drone strikes in Kreminna direction, Donetsk region.
❗️23rd confirmed loss (according to Oryx list) pic.twitter.com/mjvIbAlXyL
Termobarické nálože se od klasických výbušnin liší tím, že nemají ve svém složení kyslík; místo toho využívají kyslík z okolí. Díky tomu mají při srovnatelné hmotnosti více účinné látky.
Výbuch termobarické hlavice je dvoufázový proces, kdy je nejprve termobarická nálož, která má podobu aerosolu, rozprašována do vzduchu a poté rozbuška se zpožděním zapálí vzniklou směs.
V epicentru výbuchu může teplota vyskočit až na 3 000 stupňů Celsia, přičemž se v oblasti spotřebuje i kyslík a vytvoří se vakuum. Kromě toho, stejně jako v případě klasických výbušných náloží, zde máme rázovou vlnu, schopnou poškodit i plášť letadla, která se však díky vytvořenému vakuu vrátí zpět. Toto působení charakteristické pro termobarické nálože způsobuje nárůst tlaku až o několik set kilogramů na centimetr čtvereční.
Takové dramatické změny tlaku mohou vést k poškození měkkých tkání, například plic, a odsoudit osoby v oblasti dopadu k bolestivým mukám, i když přežijí ostatní účinky výbuchu. V uzavřených prostorách, kde se tlakové vlny dostávají do rezonance, se tento mimořádně smrtící účinek ještě zesiluje.
Dalo by se říci, že podmínky v místě výbuchu se podobají těm, které panují při výbuchu jaderné bomby, jen bez radiace. Proto se pro tuto zbraň vžil termín „chudý příbuzný jaderných zbraní“.
Velkou nevýhodou systému TOS-1A je však to, že jeho dosah je omezen na maximálně 6 km, což jej činí zranitelným vůči útoku dělostřelectva, protitankových řízených střel, jako je Stugna-P, nebo právě bezpilotních letounů FPV.
Zdroj: Wikipedia, WP Tech, redakce
