Rusko, Severní Korea a Čína mohou děsit svět moderními dálkovými balistickými raketami odpalovanými ze země. Spojené státy však disponují pouze starými, 50 let starými raketami LGM-30 Minuteman.
Americký jaderný arzenál připomíná technické muzeum. Ještě před několika lety počítače odpovědné za dohled nad odpalovacími zařízeními mezikontinentálních balistických raket pracovaly s využitím archaických datových nosičů, jako byly 8palcové diskety vyvinuté v roce 1972.
Ačkoli byly do poloviny roku 2019 konečně nahrazeny moderními datovými nosiči, samotná výzbroj umístěná v podzemních silech zůstala beze změny – jedná se o rakety LGM-30G Minuteman III. Tyto rakety byly zavedeny do služby na začátku 70. let, jsou tedy více než 50 let staré.
LGM-30G Minuteman III
Minuteman III je třístupňová raketa na tuhé palivo s hmotností přes 32 tun a délkou něco málo přes 18 metrů. Nabízí dosah kolem 13 000 km a letovou rychlost až Mach 24. CEP, tedy kruhová odchylka zásahu určující přesnost, je v tomto případě přibližně 180 metrů.
Protože raketa LGM-30G Minuteman III nese jadernou hlavici o síle až 475 kt (pro srovnání, bomba svržená na Hirošimu měla sílu asi 16 kt), vysoká přesnost zde nemá zásadní význam. Raketa byla navržena k ničení měst nebo průmyslových center na druhé polokouli.
Základní technické údaje raket Minuteman jsou podobné jako u moderních raket. Většina mezikontinentálních raket a raket středního doletu má podobné rozměry, hmotnost i dosah. Moderní ICBM však mají zásadní výhodu, a tou je vyšší schopnost pronikat protibalistickou obranou.
Ačkoli jsou konkrétní technická řešení obvykle tajná, vyšší šance na průnik obranou protivníka lze dosáhnout například použitím hlavic MIRV se subhlavicemi, falešných cílů uvolňovaných v závěrečné fázi letu, různých druhů klamných prostředků nebo jednoduše maskováním samotného odpalu rakety.
Do hry vstupuje také radioelektronický boj, použití aktivního rušení nebo dokonce snaha o deaktivaci radarů na rozsáhlé ploše pomocí elektromagnetického impulzu.
Raketa LGM-118A Peacekeeper a jaderné vlaky
Pentagon si uvědomoval slabiny raket Minuteman už před desítkami let. Proto byl v USA již v 70. letech vyvinut nástupce této zbraně – raketa LGM-118A Peacekeeper. Tato čtyřstupňová raketa vážila přes 80 tun.
V porovnání s raketou Minuteman nabízel Peacekeeper vyšší přesnost, schopnost nést až 11 subhlavic a také tzv. studený start. Ten spočívá v tom, že raketa neodstartuje přímo ze sila, ale nejprve je z něj vystřelena (obvykle pomocí stlačeného plynu) do výšky několika desítek metrů. Až poté, už ve vzduchu, dochází k zažehnutí motoru.
Plánovalo se, že rakety Peacekeeper nebudou umístěny pouze ve stacionárních silech, ale také na mobilních odpalovacích zařízeních, která by byla obtížnější lokalizovat a zničit. Pro tento účel byl dokonce vyvinut celý systém železničních odpalovacích zařízení s názvem Peacekeeper Rail Garrison. Vlaky vyzbrojené 50 raketami měly křižovat železniční síť, být neustále v pohybu nebo se ukrývat v tunelech, odkud by vyjížděly pouze k odpálení raket.
Toto řešení nakonec nebylo realizováno, stacionární varianta rakety Peacekeeper však vstoupila do služby v 80. letech. Ve výzbroji zůstala až do roku 2005, kdy USA rozhodly o stažení a zničení všech těchto raket. Již dříve, na počátku 90. let 20. století, byly ukončeny práce na lehké mezikontinentální balistické raketě MGM-134 Midgetman, která měla být určena pro mobilní odpalovací zařízení.
ICBM s konvenčními hlavicemi
Jedním z návrhů, jak využít vyřazované rakety třídy ICBM (již bez jaderných hlavic) bylo jejich nasazení k celosvětovým, velmi rychlým útokům s konvenčními hlavicemi. Rakety schopné zasáhnout jakékoliv místo na světě během půl hodiny měly být využity například během tzv. války proti terorismu. Použití balistických raket v této roli však odmítlo Rusko. Moskva argumentovala, že odpálení rakety (i bez jaderné hlavice) by mohlo být interpretováno jako začátek jaderné války.
Budoucnost amerického strategického odstrašení
Spojené státy se nyní snaží obnovit svůj potenciál strategického odstrašení prostřednictvím tří hlavních zbrojních programů. Tyto programy zahrnují výstavbu strategických ponorek třídy Columbia (dříve SSBN-X), bombardérů B-21 Raider a nové generace mezikontinentální balistické rakety LGM-35A Sentinel. Na této raketě pracuje od roku 2020 společnost Northrop Grumman, která zvítězila v programu GBSD (Ground Based Strategic Deterrent).
Z hlediska konceptu má Sentinel připomínat raketu Minuteman. Bude lehká a relativně jednoduchá, vybavená jedinou jadernou hlavicí W87 mod 1 (i když technicky přizpůsobená k nesení tří hlavic).
Projekt má minimálně dvouleté zpoždění. První rakety Sentinel měly být původně uvedeny do služby v letech 2029 nebo 2030. Postupně mají zcela nahradit všechny rakety Minuteman. Rakety LGM-35A Sentinel se mají stát pilířem amerického jaderného odstrašení až do roku 2070.