Jak Čína nakupuje nové zbraně rychleji než Spojené státy

Téma rychlé modernizace Čínské lidové osvobozenecké armády a pomalosti amerického vojensko-průmyslového komplexu se v americkém diskurzu o soupeření s Čínou pravidelně opakuje.

Jak uvádí web WP Tech, poslední díl této diskuse poskytl zástupce náměstka ministra letectva pro akvizice, technologie a logistiku – generál Cameron Holt. V čem spočívají silné stránky čínského vojensko-průmyslového komplexu a zda Čína skutečně hospodaří se svými zdroji lépe než Američané?

Podle generála Holta dostávají čínské ozbrojené síly nové vybavení pětkrát až šestkrát rychleji než Američané. Kromě toho je parita kupní síly pro Čínu příznivější. Na získání stejných schopností vydává CHALW jeden dolar oproti dvaceti dolarům, které vydává Pentagon. “Pokud nepřijdeme na to, jak snížit náklady a zvýšit rychlost našich dodavatelských řetězců v oblasti obrany, prohrajeme,” řekl Holt na letošním summitu o cenotvorbě v oblasti vládních zakázek.

Klíčovým faktorem je podle generála Holta řízení zdrojů, které máme k dispozici. Čína nakoupí přesně to, co CHALW potřebuje z hlediska vybavení, logistiky a podpory. Řešením by byl pružnější přístup k rozpočtům a větší trpělivost Kongresu. Současný model má vrozené nedostatky v podobě pomalého schvalování rozpočtu pro každou fázi nového programu, od sepsání formálních požadavků až po náklady na údržbu a životní cyklus. V důsledku toho mohou politici zasáhnout v kterékoli fázi a změnit směr vývoje a tempo práce. I kdyby vše v Kongresu proběhlo hladce, Pentagon si ponechá možnost přesouvat finanční prostředky a urychlit práci na některých programech na úkor jiných. Podle Holta obvykle trpí právě ta nejinovativnější a nejslibnější řešení.

Generál se vyslovuje pro změnu modelu financování na model “cash flow”, který zahrnuje omezení možnosti Pentagonu přesouvat finanční prostředky a zvýšení dohledu Kongresu a zajištění možnosti včasného zásahu. Holt upozorňuje, že současný systém byl vyvinut během studené války a tehdy fungoval dobře. V době velmi rychlého technologického vývoje se však ukazuje, že není dostatečně pružný a nereaguje dostatečně rychle na změny. Bez důkladné a rychlé reformy systému vojenských zakázek nemáme šanci úspěšně konkurovat Číně.

GJ-11 stealth attack drone
The drone is believed to have strong stealth capability, enabling it to sneak deep into enemy territory and launch strikes with weapons hidden in its weapons bay on key hostile targets. #China #airshow #Zhuhai2021
(Images via wb/goneless) pic.twitter.com/dwlutlyYTt

— 彩云香江 (@louischeung_hk) September 25, 2021

Holt není jediným kritikem současného stavu. V roce 2017 generál John Hyten, tehdejší místopředseda kolegia náčelníků štábů, hovořil o tom, že americký vojensko-průmyslový komplex ztrácí schopnost “rychlého pohybu”. O dva roky později jako velitel strategického velení varoval před protivníkem, kterým je Čína, jež postupuje rychleji než USA. “Musíme jednat rychleji a neděláme to, což mě velmi frustruje,” řekl Hyten.

Dalším, kdo bije na poplach, je Nicolas Chaillan, donedávna zodpovědný za software používaný americkým letectvem. Podle jeho názoru Pentagon již nyní nedokáže držet krok s Čínou v oblastech, jako jsou kybernetické schopnosti, strojové učení a umělá inteligence, a za patnáct až dvacet let nebudou mít USA vůbec žádnou šanci. Chillain požaduje více inovací, rychlejší tvorbu a testování prototypů a vyšší efektivitu.

Je to opravdu tak špatné?

Všimněte si, že mnohé z Chillainových požadavků mají být realizovány v programu stíhaček šesté generace NGAD. Čína sice udělala obrovský pokrok v oblasti umělé inteligence a strojového učení, ale zdaleka nemá vyhráno. Zásadní rozdíl spočívá v přístupu. V Číně stát určuje směry výzkumu, které ho zajímají, a štědře je financuje. V USA mají vše na starosti soukromé společnosti ze Silicon Valley a to, co je zajímá, nemusí nutně vyhovovat armádě. Proto se v Kongresu ozývají hlasy volající po “projektu Manhattan” pro umělou inteligenci.

Dalším rozdílem jsou oblasti největšího zájmu. USA investují velké prostředky do autonomních systémů, Čína se zaměřuje na velitelské systémy, kde má umělá inteligence podporovat rozhodovací proces velitelů na různých úrovních. Díky rozsáhlému systému sledování veřejnosti a bezohlednému přístupu samotných Číňanů k soukromí na internetu mají tamní výzkumné týmy přístup k obrovskému množství dat. To jim sice umožňuje vyvíjet systémy rozpoznávání obličejů a další funkce užitečné pro bezpečnostní orgány, ale Američané mají neustále přístup k většímu množství dat důležitých pro velitelské systémy.

V kybernetickém prostoru je Čína možná na špionážní špionáži na špici, ale zabezpečení vlastních sítí je něco jiného. Krádež dat miliardy občanů ČLR hackery to jasně dokazuje. Podle britského think tanku IISS si USA stále udržují značnou výhodu v ofenzivních schopnostech, tj. v narušování sítí protivníka, a také v řízení bojiště.

@IISS_org recently published ‘Cyber Capabilities and National Power: A Net Assessment.’ It sets out a methodology for “assessing the cyber capabilities of 15 countries and how they contribute to #nationalpower.”

Read the full report here: https://t.co/N8wOrFquAr pic.twitter.com/qjPjevIPCH

— The Security & Sustainability Guide (@SecureSustain) July 17, 2021

Když se vrátíme k jeremiádám generála Holta – odkud se berou výhody Číny? Čína má především solidní základnu, pokud jde o velkou průmyslovou výrobu. Schopnost získávat levné komponenty dvojího použití, především elektroniku, udržuje náklady na nízké úrovni. Na rozdíl od Pentagonu se CHALW také nesnaží mít nejlepší vybavení ze všech. V USA tento přístup prodloužil práce na letounu F-35, je prokletím programu KC-46 Pegasus a v uplynulém čtvrtstoletí pozdržel řadu programů pro pozemní síly, abychom zmínili jen pokračující ságu nového bojového vozidla pěchoty nebo nového obojživelného vozidla pro USMC.

Zatímco Pentagon často požaduje od průmyslu nemožné, Čína zaujala jiný přístup. Nejlepší vybavení dostanou elitní jednotky, ostatní dostanou “dostatečně dobré” vybavení. Proto je pro CHALW snazší plánovat a stanovit přiměřené požadavky. Zatímco americké ozbrojené síly musí být připraveny bojovat po celém světě proti velmi různorodým protivníkům, Čína se zaměřuje na lokální konflikty v bezprostředním okolí. To se týká i případné války s USA o Tchaj-wan.

Stručně řečeno, Čína má a využívá aktiva v podobě schopnosti vyrábět průmyslové výrobky levněji a stanovit si omezenější cíle, což jí umožňuje efektivněji hospodařit se svými zdroji. Odpovídá však cena, za kterou čínský zbrojní průmysl dodává své výrobky armádě, jejich skutečné hodnotě? Ne nutně. Čínský průmysl ve velké míře těží z implicitní vládní podpory. Nejedná se o dotace, i když ty jsou velmi oblíbené, ale o nižší platby za energie, vodu a pronájem půdy a různé daňové úlevy. Část nákladů se tak přesouvá jinam.

Kritici vládní politiky nechybí ani v řadách KhALW, ačkoli tento diskurz jen zřídka proniká do veřejného mínění. Inovátoři si stěžují na konzervatismus Ústřední vojenské komise a velení CHALW. Podle jejich názoru je výstavba letadlových lodí, stíhaček nové generace a stále dokonalejších řízených střel plýtváním penězi. Aby bylo možné vyzvat Spojené státy, je třeba se zaměřit na nejmodernější technologie, jako jsou bezpilotní letouny a umělá inteligence, kde se potenciál obou stran více shoduje.

V neposlední řadě neznáme rozsah politických zásahů do čínských vojenských programů. Vzhledem k husté síti vazeb mezi frakcemi uvnitř Komunistické strany Číny a vojensko-průmyslového komplexu a jejich tvrdé rivalitě je třeba předpokládat, že projekty, které nejsou pod přímou kontrolou nejvyšších orgánů, se mohou stát obětí zákulisních her. K tomu se přidává korupce. Vysocí úředníci a zaměstnanci jsou pravidelně obviňováni z plýtvání veřejnými prostředky a porušení kázně, ačkoli v posledních letech se těmto případům dostává méně publicity.

Jsou tedy výzvy Holta, Hytena a dalších zbytečné a slouží především k získání dalších finančních prostředků? Nic z výše uvedeného. Všimněme si, že generálové nežádají peníze. Čína je se svými ambicemi skutečně největší geopolitickou výzvou pro USA v současnosti. Konfrontace s ním vyžaduje zcela nový přístup. Americký vojensko-průmyslový komplex, který se změnil ve zkostnatělý oligopol, prostě není schopen uspokojivě reagovat na potřeby Washingtonu.

Zdroj: tech.wp.pl