Mohou systémy protivzdušné obrany bojovat proti sobě navzájem?

Raketové systémy země-vzduch (SAM) hrají od poloviny 50. let 20. století stále důležitější roli v tom, že umožňují protivníkovi odepřít možnost provozovat letadla v chráněném vzdušném prostoru nebo provádět raketové údery proti němu.

Vzhledem k tomu, že protivníci Spojených států se od rozpadu Sovětského svazu stále více spoléhají na tyto obranné systémy, protože postsovětské Rusko rychle zaostávalo v taktickém bojovém letectvu a přestalo podporovat mnoho stíhacích flotil svých partnerů, od roku 2010 se stále častěji spekulovalo o možnosti, že by raketové systémy země-vzduch mohly být použity k neutralizaci protivníkových raket země-vzduch – a tím by byly vyřazeny jeho obranné schopnosti.

Poprvé na to upozornilo použití izraelského raketového systému země-vzduch Davidův prak k sestřelení raket vypálených vlastním syrským systémem dlouhého dosahu S-200 – tím zabránil S-200 v palbě na izraelské letouny, které útočily na syrské cíle. To v podstatě představovalo sestřelení rakety, kterou nepřítel vypálil na spřátelenou raketu nebo letadlo, a tedy použití vlastních raketových systémů země-vzduch k jejich ochraně.

Možnost použití raketových systémů země-vzduch ke zničení protivzdušné obrany protivníka byla nedávno zdůrazněna na Ukrajině, když Rusko nasadilo své prostředky k sestřelování raket z ukrajinských systémů protivzdušné obrany MIM-104 Patriot, které dodaly USA.

Vedle stíhacího letounu MiG-29, vrtulníku Mi-8, sedmi řízených střel Storm Shadow/SCALP a několika bezpilotních letounů byly mezi cíli, které ruské letectvo a systémy protivzdušné obrany sestřelily, také řízená střela z ukrajinské baterie Patriot.

Možnost, že toho ruské systémy protivzdušné obrany dosáhly, je významná, protože střely země-vzduch odpalované Patriotem létají rychlostí pouze 3,5 Machu, přičemž některé zdroje uvádějí maximální rychlost 5 Machů, zatímco střely odpalované ruskými systémy, jako je S-400, létají rychlostí přesahující 14 Machů.

Vzhledem k tomu, že systémy S-400 v minulosti prokázaly schopnost zachytit střely s rychlostí Mach 8 a trajektorie střel země-vzduch nejsou zdaleka nejsložitější, zůstává takové sestřelení velmi pravděpodobné.

Ruské síly mohou potenciálně těžit ze zaměření raket odpalovaných systémy Patriot, protože nejenže jsou rakety ruské výroby přibližně o polovinu dražší než rakety odpalované systémem dodávaným USA, ale ruské zásoby raket pro systémy jako S-400 jsou řádově větší než omezený počet raket, které jsou k dispozici pro ukrajinské baterie Patriot.

Ruské ministerstvo obrany v roce 2010 investovalo obzvláště velké prostředky do zvýšení výrobních kapacit pro rakety země-vzduch dlouhého doletu a otevřelo tři nové velké závody na výrobu pro systémy S-400 a S-300V4, a proto se odhaduje, že produkce těchto raket je více než dvakrát větší než produkce všech členů NATO dohromady.

To částečně odráží skutečnost, že Rusko se velmi spoléhá na raketové prostředky země-vzduch, aby kompenzovalo relativně omezené finanční prostředky, které poskytlo svému stíhacímu letectvu, přičemž systémy, jako je S-400, jsou považovány za asymetrický a nákladově efektivní prostředek, jak čelit početnějším západním leteckým flotilám, které disponují letouny se sofistikovanějšími senzory a schopnostmi stealth.

Schopnost chránit přátelská letadla nebo rakety před nepřátelskou protivzdušnou obranou sestřelováním jejich raket země-vzduch má významné potenciální důsledky, protože NATO a Rusko nadále rozšiřují rozmístění raket země-vzduch v blízkosti svých hranic.

Zdroj: Wikipedia, Military Watch, redakce