Na napadené ruské základně se nachází světový unikát – letecké cvičiště NITKA
Ačkoli se média zaměřila na zničená letadla a sklady, na napadené základně se nachází ještě něco jiného – světový unikát. Mobilní paluba letadlové lodi zabudovaná do letiště.
9. srpna 2022 postihlo leteckou základnu Saki-Novafjodorovka na Krymu „záhadné kataklyzma“. Podle ruské strany šlo o pouhé zanedbání hygienických a bezpečnostních pravidel, zatímco Ukrajinci mají dojem, že šlo o jejich útok. Nálet, akce speciálních jednotek nebo snad použití balistických raket, jako je ATACMS? Odpověď prozatím zůstává pouze v rovině spekulací.
Následky těchto událostí jsou alespoň částečně známy v podobě zničených letounů Su-24M a letištní infrastruktury. Na veřejně dostupných snímcích je však stále vidět velmi neobvyklá instalace – i když jen na satelitních snímcích Google Maps.
Paluba letadlové lodi zabudovaná do vzletové a přistávací dráhy
Když se na dráhu podíváme shora, vidíme na ní výrazný, kontrastní, nepravidelný tvar. Jedná se o letecké cvičiště NITKA – světový unikát a připomínku doby, kdy měl SSSR nejen velmocenské ambice, ale pokoušel se je realizovat stavbou řady skutečných letadlových lodí, a ne jako dříve lodí schopných obsluhovat pouze stroje se svislým startem a přistáním.
NITKA (dřívější název zařízení byl NIUTK) znamená „Nazemnyj Ispytatelnyj Trenirovnyj Kompleks Awiacionnyj“ (pozemní zkušební výcvikový letecký komplex). Byla postavena v letech 1977 až 1983 a její součásti (ačkoli se jedná o pozemní zařízení) byly vyrobeny v černomořských loděnicích. To by však nemělo překvapit, protože NITKA je vlastně paluba letadlové lodi postavená z ocelových desek, integrovaná do roviny letiště.
NITKA – letiště, které se vlní
Na povrchu je vidět pouze malá část instalace. Pod dráhou se nacházejí její další patra, kde jsou mimo jiné umístěny pohony, které uvádějí části dráhy do pohybu. Rusové nejenže postavili palubu letadlové lodi na souši, ale vybavili ji i pohonným systémem, který simuluje pohyb vln houpajících se na moři.
Je tu toho hodně – zařízení se skládá z několika samostatných prvků. Kromě hlavní 290 metrů dlouhé „paluby“, která umožňuje vzlety a přistání, je tu také speciální přistávací dráha, jejíž pohyblivá část je dlouhá 70 metrů. Dalším prvkem komplexu je vzletová rampa, která trochu připomíná skokanský můstek. Jejím účelem je usnadnit vzlet letadla.
Rampa místo katapultů
Na sovětských letadlových lodích byla rampa nutností. Když na amerických lodích zajišťují vzlet letadel katapulty (parní katapulty, které jsou pomalu nahrazovány elektromagnetickými), měli Rusové problém vyvinout zařízení s dostatečnou kapacitou pro použití na válečné lodi. Přesto byla NITKA vybavena několika cvičnými katapulty, jejichž existence byla zpočátku přísně střežena.
„Letecká skupina“ cvičiště byla doplněna v souladu s plánovaným složením leteckých skupin sovětských letadlových lodí. Zpočátku ji tvořily letky útočných letounů Su-27, MiG-29 a Su-25 v námořních verzích upravených pro operace z paluby letadlové lodi. V pozdějších letech byly stíhačky Suchoj nahrazeny novější variantou – letouny Su-33.
Letiště NITKA – provoz
Letecké cvičiště NITKA bylo provozováno s přestávkami. Rozpad Sovětského svazu znamenal, že základnu převzala Ukrajina, což snížilo četnost výcviku, a o podmínkách zpřístupnění cvičiště Rusům se opakovaně vyjednávalo.
Důvodem bylo neplnění dohodnutých dodávek letadlových dílů ze strany Ruska, které se Ukrajina zavázala poskytnout cvičné letouny. V průběhu let bylo úkolem komplexu mimo jiné podporovat návyky ruských námořních pilotů, zatímco jediná ruská (tehdy i nyní) letadlová loď Admirál Kuzněcov procházela generálními opravami.
Nakonec, po letech krátkodobého provozu a uzavření komplexu, začal pravidelný výcvik v roce 2009 a pokračoval až do roku 2013. Rusko se poté rozhodlo cvičit své námořní piloty na jiné základně, poblíž Jejsku v Krasnodarském kraji.
Mezitím se o cvičiště zajímala také Čína, která si po získání letadlové lodi Varjag od Ukrajiny chtěla koupit nebo pronajmout i cvičiště NITKA, ale z obchodu sešlo. Indie, která provozuje jeden z postsovětských letadlových křižníků přestavěných na letadlovou loď, byla rovněž ochotna si cvičiště pronajmout.
Letadlová loď Admirál Kuzněcov – je tam, ale není tam
Tréninkové cvičiště NITKA – ačkoli je technickou zajímavostí a unikátem, v současné době nemá zásadní význam. Je to dáno tím, že Rusko v praxi nedisponuje žádnou letadlovou lodí. „Letecké křižníky“ postavené v éře SSSR putovaly do Číny (přes Ukrajinu) a Indie, která je přestavěla na plnohodnotné letadlové lodě. Poslední z nich (loď projektu proj. 1143.5, samotný Admirál Kuzněcov) strávila značnou část své služby v opravárenské loděnici.
Naposledy ji Rusové použili během války v Sýrii, ale většinu bojových misí prováděla jeho letecká skupina ze základny na zemi. Dnes je Admirál Kuzněcov vrakem, který nebyl vyřazen z inventáře flotily pravděpodobně čistě z prestižních důvodů. Od roku 2017 je loď „opravována“ v Murmansku.
Během generální opravy se nejprve potopil jediný ruský suchý dok schopný pojmout tak velkou loď a později se během svářečských prací vznítil v podpalubí požár, který poškodil interiér Kuzněcova tak vážně, že se spekulovalo, že loď „bude na odpis“. V současné době zůstává její další osud neznámý – není známo, zda a kdy bude možné loď opravit.