Posílání kazetové munice na Ukrajinu by nemělo být kontroverzní, řekneme vám proč
V posledním kole vojenské pomoci se USA zavázaly poskytnout Ukrajině 155mm kazetovou munici. To se nějakým způsobem stalo horkým tématem debaty, protože velká část světa chce kazetovou munici zcela zakázat. Nemělo by však jít o kontroverzní téma, pokud víte dost o zákazu kazetové munice a o způsobu, jakým se již na Ukrajině používá.
USA slíbily Ukrajině kazetovou munici pro 155mm dělostřelectvo a lidé se najednou začali obávat o etiku takového kroku. Kritizovaly jej významné zpravodajské servery, včetně The New York Times. Mnozí lidé a úředníci rádi poukazují na to, že je zakázalo více než 100 zemí. Ale je tu jedna věc – ani USA, ani Ukrajina je zakázané nemají.
Ani Ukrajina, ani Spojené státy výrobu, dodávky nebo používání kazetové munice nezakázaly a Rusko je používá od prvního dne invaze. Jak se můžete obávat, že se používá něco zakázaného, když to ani zakázané není? Rusko kazetovou munici používá od prvního dne a nemá v plánu ji zakázat. Stejně tak Ukrajina nebo USA.
Kazetová munice má špatnou pověst. Hlavní část takové zbraně (bomba, raketa nebo dělostřelecký granát) se ve vzduchu otevře a uvolní mnoho menších náloží, tzv. bombiček. Ty jsou rozesety po velké ploše a účinně ničí nepřátelské vojáky a lehce obrněná vozidla. Vypadá to trochu jako kobercové bombardování v menším měřítku a devastace je neskutečná.
Jestliže skok na dno zákopu může pomoci vyhnout se střepinám z běžného dělostřeleckého granátu, zásahům kazetové munice se tak snadno vyhnout nelze, protože se rozprostírají na velké ploše. Jedna taková puma pravděpodobně skutečně dopadne do zákopu – mají velmi dobrý dosah.
Kazetová munice je velmi účinná, ale má špatnou pověst, protože tyto pumy jsou v podstatě nevystopovatelné. Nikdo nedokáže zjistit, zda všechny vybuchly a kde jsou ty nevybuchlé. Proto je civilisté mohou najít ještě dlouho po válce. A bohužel nejde o nějaký hypotetický scénář – motivace zákazu kazetové munice spočívá v jejím vlivu na civilní obyvatelstvo po válce. Různé odhady ukazují, že 20-40 % pum s kazetovou municí nevybuchne tak, jak bylo zamýšleno.
Úmluva o kazetové munici, která byla podepsána v Oslu a vstoupila v platnost v roce 2010, zakazuje používání, výrobu, skladování a přepravu kazetové munice. Podepsalo ji 108 zemí, ale USA, Rusko a Ukrajina mezi nimi nejsou. Ukrajina je tedy může používat a USA je mohou poskytovat.
Obavy samozřejmě vzbuzuje to, co se stane po válce, ale odminování bude probíhat tak jako tak. V mezinárodních vztazích velmi důležitý princip reciprocity stejně nefunguje, protože Ukrajina protipěchotní miny používat nemůže (je signatářem Ottawské úmluvy), zatímco Rusko ano a používá. Poskytnutí kazetové munice Ukrajině není poskytnutím něčeho nelegálního nebo něčeho, co Rusko milostivě odmítá používat.
Každý by se měl po válce obávat kontaminace půdy nebezpečnými zbraněmi. Nášlapné miny, nástražné výbušné systémy a bomby s kazetovou municí jsou něčím, s čím se Ukrajina bude potýkat nejméně deset let po válce. Nezapomínejte však, že Rusko používá kazetovou munici od prvního dne invaze. Ukrajina bude muset nevybuchlé pumy posbírat, ale nejprve se musí bránit.