Mikojan MiG-29 byl zkonstruován v Sovětském svazu. Jeho první let se uskutečnil v roce 1974 a do služby vstoupil v roce 1983. Rychle se rozšířil po členských státech Varšavské smlouvy a v mnoha zemích je ve službě dodnes. Tam, kde se nepoužívá, je v Německu.
Německo má poměrně silné letectvo, které je vybaveno stíhačkami jako Eurofighter Typhoon a Panavia Tornado, přičemž má objednáno 35 stíhaček F-35 od společnosti Lockheed Martin. Německo se nikdy nepodílelo na vývoji sovětských MiG-29.
Ve skutečnosti se Německo o MiG-29 pravděpodobně ani tak docela nezajímá, kromě toho, že je považuje za potenciální protivníky. Proč tedy Polsko potřebovalo souhlas Německa k převodu své flotily MiG-29 na Ukrajinu? Takové povolení bylo nutné, protože těchto 5 MiGů-29 přišlo do Polska jako letouny bývalé Německé demokratické republiky (jak se říkalo východnímu Německu).
Východní Německo bylo jedním z členů Varšavské smlouvy, a tak mělo malou flotilu stíhaček MiG-29. Po sjednocení Německa bylo 24 z nich začleněno do západoněmeckého letectva. Jak šel čas a Německo začalo modernizovat své letecké prostředky, staly se tyto sovětské stíhačky nadbytečnými a 22 z nich bylo v roce 2003 prodáno Polsku.
Přísná pravidla pro reexport vojenského vybavení
Pro reexport vojenského vybavení platí přísné zákony. Jedna země může nakoupit vojenský materiál od jiné země, ale pokud jej chce později dále prodat, musí získat povolení od země původu. V tomto případě Polsko potřebovalo povolení Německa, aby mohlo tyto letouny MiG-29 poskytnout Ukrajině.
To však byla především formalita, protože tyto zákony slouží hlavně k zachování integrity (jako je zabránit oklikou dodávkám zbraní nebezpečným režimům) a k zabránění neúmyslnému transferu technologií. Německo se technologií v MiG-29 nezabývá a podporuje Ukrajinu v jejím úsilí bránit se proti probíhající ruské invazi.
Tyto zákony existují z nějakého důvodu. V tomto případě jde jen o byrokracii, kterou je třeba vyřešit před dodávkou stíhaček na Ukrajinu.
Zdroj: Wikipedia, Defence-ua.com, redakce
