Rusové se učí: Malí roboti jsou nenápadní, ale představují obrovskou hrozbu

Válka na Ukrajině je místy poziční válkou, v níž hrají dominantní roli miny, letectvo a dělostřelectvo. Je zřejmé, že i Rusové si vzali příklad z Ukrajinců, pokud jde o používání dálkově řízených robotů nebo dronů. Vysvětlujeme, proč tyto nenápadné objekty představují obrovský problém.

Jedním z nejjednodušších a relativně levných způsobů, jak omezit mobilitu protivníka v oblasti, je její zaminování. Nejlepší způsob, jak minové pole porazit, je vyhnout se mu, ale pokud to není možné, jsou útoky v takovém terénu nesmírně obtížné. Nepřítel obvykle disponuje dělostřelectvem a zálohami namířenými na minová pole, například stanovišti protitankových řízených střel.

V praxi tak zbývá pouze útok v kolonách za specializovanými terénními odminovacími vozidly, která jsou proto prioritním cílem ničení. O tom se přesvědčili jak Rusové mimo jiné při slavném útoku na Vuhladar, kde v roce 2022 utrpěli obrovské ztráty, a v počáteční fázi bojů u Avdijivky, tak Ukrajinci při neúspěšné letní ofenzivě na Záporoží v roce 2023.

The Russian military has begun using ground-based unmanned mining systemshttps://t.co/70qNVs1OVk#Ukraine #UkraineRussiaWar #UGV #UAV #Mines

— Militarnyi (@militarnyi_en) April 8, 2024

Roboti pokládající miny na Ukrajině – jsou nenápadní, ale představují obrovskou hrozbu

Minová pole jsou velmi účinná, ale položit je už na frontové linii pod nosem nepřítele je velmi obtížné. Zatím jedinou cestou byly speciální varianty raket pro víceúčelové raketomety jako BM-30 Směrč, BM-27 Uragan, BM-21 Grad nebo M270 MLRS, případně kompletní systémy minových polí jako ISDM Zemledeliye.

V posledních měsících se však na ukrajinské straně objevili různí roboti nebo dokonce drony upravené pro skryté odminování. Některé se používají k nastražení jedné nebo více klasických min TM62 a jiné ke shození min typu PTM-3.

Nyní se ukazuje, že Rusové tuto myšlenku okopírovali a postavili vlastní rovery, které jsou schopny vytvořit minové pole na vzdálenost až 30 metrů a vytvořit tak oblast 8-10 metrů širokou a 18-20 metrů dlouhou, kde miny padají do vzdálenosti 2 metrů od sebe.

Ruští roboti obsahují devět odpalovacích zařízení PKM-1, do nichž se vkládá prachová nálož a protipěchotní nebo protitankové miny. Odpalování se provádí na dálku prostřednictvím 50metrového kabelu.

V případě bunkrového odpalovacího zařízení KSF-1 je v něm uloženo 71 min PFM-1. Obsahují 75 g kapalné výbušniny umístěné v pouzdře z měkkého plastu, jehož rozdrcení způsobí výbuch, který může vážně zranit končetiny. Naproti tomu KSO-1 pojme jednu protitankovou minu PTM-3 obsahující 1,8 kg výbušniny. Ta může účinně poškodit například pásy bojového vozidla pěchoty.

Zdroj: Militarnyj, WP Tech, redakce