Přihlásit přes Seznam

Tarcza Wschód: Zásadní projekt Polska proti hrozbě z Ruska a Běloruska, který změní obrannou strategii Evropy
Opevnění, i když se dnes často nepovažuje za klíčovou součást moderní vojenské strategie, má stále velký význam. Například staré sovětské bunkry pomohly Ukrajině zastavit postup ruské armády. V Polsku jsou nyní bunkry a další obranné struktury navrženy nejen k zastavení nepřítele, ale také k usměrnění jeho pohybu a tím zjednodušení obrany.
Polský program „Tarcza Wschód“ se zaměřuje na výstavbu řady fyzických a elektronických obranných systémů podél hranic s Ruskem a Běloruskem. Fyzické bariéry zahrnují protitankové příkopy, betonové opevnění a zóny, které lze v případě nutnosti zničit. Elektronická část se skládá z pozorovacích věží a systémů proti dronům. Projekt bude realizován mezi lety 2024 a 2028 s plánovaným rozpočtem nejméně 10 miliard PLN.
Široká struktura východního ochranného pásu
Kromě fyzických bariér bude „Tarcza Wschód“ zahrnovat logistická centra pro skladování pohyblivých obranných systémů a munice. Elektronické součásti zahrnují síť 70metrových věží vybavených pozorovacími systémy a rušičkami dronů.
Celková délka obranného pásu dosáhne 800 km, s významnými částmi na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Tento systém navazuje na již existující plot proti pašování migrantů. Projekt je koordinován ministerstvy obrany, infrastruktury a dalších resortů, které se podílí na zajištění bezpečnosti Polska v rámci NATO.
Żołnierze testują elementy infrastruktury #TarczaWschód
— Ministerstwo Obrony Narodowej 🇵🇱 (@MON_GOV_PL) October 14, 2024
–
14 października 2024 r. w OSPWL #Orzysz odbyły się ćwiczenia w zakresie testowania elementów do budowy Tarczy Wschód – z udziałem Premiera RP @donaldtusk, wicepremiera W. @KosiniakKamysz oraz wiceministra obrony narodowej… pic.twitter.com/vVjdrBUvNJ
Význam obranných struktur pro celou Evropu
Opevnění podobného druhu, jako je „Tarcza Wschód“, plánují i další země východní Evropy. Například Estonsko buduje síť bunkrů, zatímco Lotyšsko a Litva se zaměřují na mobilní inženýrské překážky.
Tyto systémy tvoří součást širšího obranného pásu, který má chránit celou východní hranici NATO od Baltského moře až po Karpaty. Cílem je dát aliančním silám více času a prostoru na reakci v případě ruské agrese. Ruské a běloruské reakce na tento projekt jsou negativní, ale Polsko a jeho spojenci jsou odhodláni pokračovat v přípravě obrany.
Moderní obranné systémy jako klíč k ochraně hranic
Vytvoření pokročilého systému opevnění, který zahrnuje jak fyzické, tak elektronické bariéry, je důležitou součástí současné bezpečnostní strategie východních zemí NATO.
Tento typ obrany umožňuje nejen zpomalit postup nepřítele, ale také ho usměrnit a kontrolovat jeho pohyb, což poskytuje obráncům výhodu. V kombinaci s technologickými prvky, jako jsou dronové rušičky a pozorovací věže, tento systém představuje moderní přístup k ochraně hranic v éře rostoucího napětí s Ruskem.
Co si o tom myslíte vy? Podělte se s námi o svůj názor v komentářích!

Zdroje článku:
- O události jsme se dozvěděli z webu:
WP Tech - Zdroje ze sociálních sítí:
@MON_GOV_PL – X
Článek může obsahovat dodatečné informace od redakce.
Naprostý souhlas s postupem Polska, Estonska, Litvy. Se stejnými opatřeními (mobilními inženýrskými překážkami) jako Estonsko a Litva bych očekával u nás na hranicích se Slovenskem.