Původně se předpokládalo, že F-35 budou dodávány v letech 2023-2028 tempem čtyři kusy ročně, což belgickému letectvu umožní postupně vyřadit své F-16, o jejichž dodávkách ukrajinskému letectvu se v současnosti uvažuje jako o pomoci.
Belgie však odmítla dodávky prvních stíhaček F-35A stealth objednaných v říjnu 2018, protože letouny byly údajně shledány „technicky nevyhovujícími“ a vyžadovaly další vylepšení softwaru, aby splňovaly standardy letectva.
Nyní se očekává, že letouny F-16 zůstanou ve službě déle, protože Spojené státy mají v posledních letech neustálé problémy s dodržováním harmonogramů dodávek stíhaček, a to i v případě modernizovaných variant letounů z dob studené války, jako jsou F-16 Block 70/72 objednané pro letectvo Čínské republiky se sídlem na Tchaj-wanu.
Stíhačka F-35, vyvinutá v rámci programu Joint Strike Fighter, byla na rozdíl od F-16 navržena především s ohledem na mise vzduch-země a pronikání nepřátelskou protivzdušnou obranou, ačkoli její pokročilé senzory a schopnosti stealth jí stále dávají náskok před stíhačkami čtvrté generace, které jsou lépe optimalizovány pro mise vzdušné převahy, jako je F-15.
Program stíhacího letounu však byl sužován extrémními problémy s výkonem, přičemž jej stále trápí přibližně 800 závad – toto číslo se výrazně nezměnilo již více než půl desetiletí, a to jak kvůli pomalé rychlosti řešení problémů, tak kvůli neustálému objevování nových nedostatků.
Tyto problémy nejenže způsobily, že stíhací letoun není použitelný pro boj vysoké intenzity, což se podle očekávání nezmění přinejmenším do roku 2030, ale také vážně narušily jeho dostupnost, způsobily dodatečné provozní náklady v hodnotě miliard dolarů a někdy ohrozily životy operátorů stíhacího letounu.
Pozoruhodným příkladem z poslední doby je zpráva z vyšetřování amerického letectva zveřejněná v červnu, která ukázala, že letoun F-35 zničený při nehodě na letecké základně Hill v Utahu 19. října 2022 havaroval kvůli softwarovému problému, kvůli němuž pilot nemohl přerušit přistávací sekvenci, protože přestal reagovat a prudce se naklonil doleva.
Výkonnost letounu F-35 je velmi kritizována jak vojenskými, tak civilními představiteli, stejně jako ve zprávách zahraničních provozovatelů, jako je Jižní Korea, s velmi nízkou mírou dostupnosti kolem 30 % a nedostatečnou spolehlivostí, což se vážně podepisuje na operační připravenosti flotil, které tento letoun používají.
Navzdory stáří a zvýšeným potřebám údržby belgických F-16 se očekává, že přechod z relativně jednoduchých letounů z éry studené války na F-35 způsobí podobné problémy. Modernizace softwaru letounů F-35 se zejména potýká se značnými zpožděními, přičemž problémy se softwarem by měly snížit výrobu přibližně o 50 letounů v roce 2023 na pouhých přibližně 100 kusů, což by mělo významné důsledky pro rychlost dodávek zahraničním klientům.
Letoun F-35 zůstal na exportních trzích velmi populární i přes své velmi rozsáhlé nedostatky ve výkonnosti a spolehlivosti, a to díky svému statusu jediného vyráběného stíhacího letounu páté generace kompatibilního s NATO, přičemž podobně sofistikovaný letoun vyvinula pouze Čína v rámci programu J-20, i když se jedná o dvoumotorový těžký letoun s mnohem delším doletem, nikoliv o jednomotorový úderný stíhací letoun.
Zdroj: AIAA, Military Watch Magazine, FlightGlobal, redakce