Podle nedávných vyjádření představitelů ukrajinské vlády země investuje do vývoje raket dlouhého doletu schopných zasáhnout cíle vzdálené více než 1 000 kilometrů.
O tom, že Ukrajina v současné době pracuje na vývoji raketových zbraní schopných zasáhnout cíle na vzdálenost přesahující 1000 km, se zmínil ministr obrany Oleksij Reznikov během diskuse na konferenci „Velký den s NV. Dialogy o obnově Ukrajiny”.
Řízená střela s maximálním doletem nad 1 000 km
Do roku 2021 již ukrajinský obranný průmysl prokázal své schopnosti při vývoji protilodních střel, jako je Neptun. Vytvoření takových zbraní vyžadovalo dostupnost kompletní řady domácích komponentů, včetně raketové avioniky, naváděcích systémů, motorů, palivových systémů a pozemní infrastruktury.
Střela s plochou dráhou letu určená k zasažení pozemních zařízení se však od protilodní střely liší svým navigačním systémem. První z nich obvykle využívá technologie, jako je TERCOM (Terrain Contour Matching) a/nebo DSMAC (Digital Scene Matching and Area Correlation), které raketě umožňují skenovat a porovnávat terén pod sebou s referenčním obrazem, jakož i navigovat kolem překážek. Dosažení doletu 1 000 km navíc vyžaduje větší rozměry a hmotnost samotné rakety.
Ukrajinští odborníci podrobně studovali ruské rakety Kh-2021, Kh-555, R-101 a Kalibr. To umožňuje spíše replikovat již zavedená řešení než hledat a testovat zcela originální koncepty. Reverzní inženýrství je samozřejmě pro ukrajinský průmysl zcela proveditelné a šetří čas v procesu vývoje.
Další klíčovou součástí řízené střely je motor malých rozměrů, který je již na Ukrajině k dispozici a vyrábí se. Navíc je podobný motorům používaným v ruských křižujících střelách.
Proto existuje reálná možnost vyrobit v rozumně dosažitelném časovém horizontu v tuzemsku konstruovanou střelu s plochou dráhou letu. Vše však závisí na tom, jak rychle budou konstruktéři schopni vyvinout komponenty pro navigační systém a tento systém samotný.
Balistická raketa s doletem přes 1 000 km
Vytvoření balistické střely vyžaduje zcela jiné technologie. Patří sem potřeba motoru na tuhé nebo kapalné palivo, navigační systém, který se více spoléhá na inerciální a konečné zaměření, a podstatně větší rozměry.
Volba motoru hraje zásadní roli při určování vlastností střely. Pokud bude zvolen motor na kapalné palivo, který se již dříve používal v sériově vyráběných balistických střelách, přineslo by to Ukrajině technickou výhodu, neboť má v této oblasti bohaté zkušenosti.
V bývalém SSSR byla R-12, první sovětská balistická raketa schopná dlouhodobého pohonu na kapalné palivo, vyvinuta za úzké účasti ukrajinských specialistů. Měla dolet 2 000-2 500 km a mohla nést bojovou hlavici o hmotnosti 1,6-2,1 tuny. Jednalo se však o velkou 42tunovou raketu o délce 22 metrů určenou k nesení termonukleární nálože.
V té době byly balistické rakety na kapalné palivo na bázi R-17 („Scud“) hlavní volbou pro země s omezenými technologickými možnostmi a bez zavedeného raketového programu.
Na druhou stranu motor na tuhé palivo poskytuje balistickým raketám lepší hmotnost a rozměry. Byl zamýšlen pro použití v ukrajinském komplexu Sapsan, ale proveditelnost takového přístupu závisí na schopnosti vyrábět nebo obstarávat tuhé palivo.
Zdroj: eurasiantimes.com, mil.in.ua, en.defence-ua.com, redakce