Americké letectvo se chystá stáhnout své stíhačky F-15C/D Eagle z japonské letecké základny Kadena, což vyvolalo kritiku ze strany Američanů a vyvolalo značné otázky ohledně toho, jaká třída stíhaček by je mohla případně nahradit.
Kadena, která se nachází na Okinawě v jižním Japonsku, slouží již desítky let jako klíčová základna pro případné vojenské operace proti Čínské lidové republice, zejména v přilehlé Tchajwanské úžině, a její letouny F-15 se nedávno dostaly na titulní strany novin, protože v srpnu doprovázely letadlo předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové do Tchaj-peje.
Postavení základny je obzvláště citlivé, protože napětí mezi Pekingem a Washingtonem zůstává vysoké, přičemž bývalý zástupce velitele tichomořských vzdušných sil generál David Deptula kritizoval krok k ukončení přítomnosti letounů F-15 s odůvodněním, že „vzkaz Číně je, že USA to s odvrácením poklesu svých vojenských sil nemyslí vážně“. To povzbudí Číňany k dramatičtějším krokům“. Významná však zůstává možnost, že po stažení letounů F-15 bude na jejich místo podobně trvale umístěno více schopných stíhaček.
Jednotka F-15C/D na letecké základně Kadena spadající pod 18. křídlo letectva je jedinou jednotkou, která má stálou základnu v zahraničí, a většina ostatních jednotek F-15C/D létá pod leteckou národní gardou. Stíhací třída zažila více dočasných nasazení v Asii a Evropě, včetně května 2019, kdy byly jednotky vyslány do Spojených arabských emirátů v době vysokého napětí s nedalekým Íránem.
Stíhačky F-15 jsou na letecké základně Kadena dislokovány od roku 1979, tedy čtyři roky poté, co se tato třída poprvé připojila k americkému letectvu, a nahradily zde stíhačky třetí generace F-4 Phantom, které zde byly dislokovány od roku 1971. Phantomům předcházely stíhačky F-105 třetí generace.
V současnosti nasazované stíhačky čtvrté generace F-15C/D se nedočkaly náhrady novou generací stíhaček, protože program Advanced Tactical Fighter je nezajistil, přičemž F-22, který byl v jeho rámci vyroben, se ukázal jako velmi problematický, měl výrazně kratší dolet než F-15 a rozkaz k ukončení výroby byl vydán necelé čtyři roky po jeho zařazení do služby. V důsledku toho nejenže byly jednotky F-15C/D nuceny létat dlouho po předpokládaném datu vyřazení, ale vylepšené varianty F-15 zůstaly ve výrobě až do roku 2020, což z nich činí nejstarší třídu stíhaček, které se stále vyrábějí kdekoli na světě.
Ačkoli mnoho jednotek F-15C/D letectva bylo modernizováno aktivními radarovými řízenými střelami vzduch-vzduch AIM-120, radary s elektronicky snímanou anténní soustavou a dalšími významnými vylepšeními avioniky, jejich životaschopnost proti novým třídám stíhaček nasazených v zahraničí byla přesto vážně zpochybněna. Zatímco při svém prvním vstupu do služby v 70. letech 20. století měly letouny F-15 elitní postavení, to se rychle snížilo, když Sovětský svaz v 80. letech zavedl vlastní stíhací a záchytné letouny čtvrté generace těžké váhy, které měly mnoho významných výkonnostních výhod.
Pověst letounu F-15 byla dále pošramocena jeho porážkou v posledním střetnutí se sovětskou těžkou váhou, sovětským MiGem-25 třetí generace, nad Irákem v roce 1991, přičemž následná hodnocení americké armády shodně konstatovala, že letoun byl velmi pohodlně překonán svým sovětským konkurentem čtvrté generace Su-27 – jehož vylepšené deriváty dnes tvoří většinu čínského letectva.
Ačkoli v době prvního nasazení letounů F-15 na Okinawě byly tyto letouny technologicky o desítky let napřed před špičkovými stíhačkami Vzdušných sil Čínské lidové osvobozenecké armády, díky tomu, že se Čína od roku 2014 stala největší světovou ekonomikou, v roce 2020 největším světovým investorem do obranných akvizic a globálním lídrem v mnoha klíčových oblastech výzkumu a vývoje, mohla vyvinout špičkové technologie pro vzdušný boj, díky nimž jsou dnes letouny F-15C/D téměř zastaralé.
Patří sem i program těžkých stíhacích letounů páté generace, který se ukázal být mnohem úspěšnější než program, v jehož rámci vznikly letouny F-22. Jedná se o letouny Chengdu J-20, které jsou vedle lehčího a méně problematického protějšku F-22, letounu F-35, jedinými stíhacími letouny páté generace, které se dnes na světě vyrábějí a jsou nasazovány ve smysluplných počtech. Vylepšené čínské stíhačky čtvrté generace, jako je J-16, se také mohou pochlubit velmi významnými výhodami oproti stárnoucím F-15, s pohodlnou palebnou převahou a mnohem vyšší odolností. Zprávy amerického Kongresu zdůraznily, že i lehké čínské stíhačky J-10 by mohly nechat americké orly daleko za sebou. Stažení jednotek F-15C/D tak dost možná má připravit půdu pro nasazení schopnějších stíhaček v Kadeně, přičemž se očekává, že lepší schopnost vzdušné nadvlády v klíčovém místě bude ve Washingtonu vysoce ceněna.
Výběr náhradního letounu F-15C/D zůstává z řady důvodů omezený. F-22, ačkoli je plánováno jeho vyřazení z výzbroje v roce 2023 a jeho početní stavy jsou malé, se může pochlubit schopnostmi stealth, které by mohly poskytnout novou důležitou výhodu silám pro předsunuté nasazení. Velmi omezená schopnost letounu Raptor propojit se s podpůrnými prostředky však omezuje jeho užitečnost v době síťově orientované války, zatímco jeho mimořádně vysoké nároky na údržbu jej činí zranitelným vůči úderům na americkou logistiku.
F-15EX, nejschopnější varianta letounu F-15, by poskytla výrazné zvýšení schopností a má mnohem lepší avioniku než F-22 a nejnižší nároky na údržbu ze všech západních těžkých stíhacích letounů. Velmi omezené počty, v nichž byl dosud vyroben, však znamenají, že letoun nebude připraven k okamžitému nasazení. Jeho nedostatečné schopnosti páté generace také omezují jeho schopnost zajistit americkou vyváženost vůči rychle rostoucí čínské flotile páté generace, která přebírá stále větší část odpovědnosti za hlídkování v regionu.
Třetí varianta amerického letectva, F-35A, je potenciálně nejslibnější, ačkoli stíhačka v současné době ještě zdaleka není připravena k bojovému nasazení ve vysoké intenzitě kvůli rozsáhlým chybám ve výkonech – naposledy jich bylo napočítáno kolem 800 – které byly široce kritizovány jak americkými představiteli, tak zahraničními provozovateli stíhačky.
Čtvrtou možností by mohlo být nasazení amerického stíhacího letounu šesté generace, který by měl od počátku roku 2030 nahradit F-15 a F-22, ačkoli vzhledem k tomu, že do zavedení této třídy zbývá téměř deset let a do její plné operační způsobilosti možná ještě mnohem déle, zůstává tato varianta dlouhodobou záležitostí. Vzhledem k tomu, že Tchajwanský průliv zůstává klíčovým ohniskem napětí mezi Pekingem a Washingtonem, očekává se, že kontingent na letecké základně Kadena bude i nadále pozorně sledován analytiky na obou stranách a o jeho budoucnosti se bude široce spekulovat.
Zdroj: militarywatchmagazine.com