USA za celou válku v roce 1991 vypálily pouze 60 000 střel, což mnohé vysvětluje

Při čtení hodnocení letní protiofenzívy ukrajinských ozbrojených sil nebo ukrajinské strategie ve válce pro rok 2024 v západních médiích můžeme skutečně pocítit, že v přístupech ukrajinských vojáků a jejich amerických kolegů existuje velmi citelná koncepční propast.

Nelze se ubránit pocitu, že Spojené státy jsou stále přesvědčeny, že Rusy lze na bojišti porazit i s malým počtem sil a prostředků. Jedním z důležitých bodů, které je třeba v tomto příběhu zaznamenat, je to, jak intenzivní byla palebná síla americké armády v obecném boji v posledních 30 letech.

Spojené státy mají zkušenosti s potřebou desítek tisíc nábojů najednou, ale “zapomněly” na to. A tato zkušenost se týkala účasti námořní pěchoty v boji proti ISIS v Iráku v letech 2016-2019.

Ale právě proto se v tomto příběhu píše “zapomněly”, protože se nezdá, že by americká armáda z tohoto příběhu vyvodila nějaké organizační závěry, a to ani pokud jde o rehabilitaci veteránů, kteří utrpěli vlivem faktorů intenzivní dělostřelecké palby.

Můžeme tedy předpokládat, že zkušenosti s vypálením pouhých 60 000 dělostřeleckých granátů během operace Pouštní bouře a pouhých 30 000 během operace Irácká svoboda jsou pro Spojené státy stále aktuální.

Jinými slovy, nejprve v roce 1991 americká armáda vypálila asi 15 000 střel denně po dobu 4 dnů bojů, a pak proti stejnému nepříteli – něco přes 1 000 střel po dobu 21 dnů aktivní fáze operace v roce 2003, a to jim zcela “stačilo”.

Lze samozřejmě předpokládat, že americká vojska mohla nízkou spotřebu dělostřelecké munice na bojišti “kompenzovat” použitím jiných druhů munice. Veřejně dostupné údaje však ukazují pravý opak.

Například během operace Pouštní bouře v roce 1991 vydali Američané celkem 6 604 raket, 964 střel TOW, 1 461 tankových 120mm nábojů a 165 300 nábojů do 25mm automatických zbraní. Letoun AH-64 Apache v rámci misí letecké podpory vypálil 843 řízených střel Hellfire, 2 035 raket a 28 600 nábojů do palubních 30mm automatických kanonů.

Čísla pro operaci Irácká svoboda v roce 2003 byla podstatně nižší: pouze 548 raket, 375 střel TOW ATGM, 1 600 tankových 120mm nábojů a 16 000 nábojů do 25mm automatických zbraní. Letouny AH-64 Apache v rámci misí letecké podpory vypálily 462 řízených střel Hellfire, 1 300 raket a 12 000 nábojů do palubních 30mm automatických kanónů.

Můžeme si být jisti, že tato čísla nastiňují koncepční rámec, v němž se americká armáda stále pohybuje, když navrhuje určité přístupy k válce proti Rusku v letech 2023 a 2024.

Zdroj: Wikipedia, Defense Express, redakce