Zásadní změna pro F-35A: Norsko se stalo prvním státem, který bude létat se stealth letouny z dálnic

Norské letectvo se stalo prvním útvarem na světě, který provozuje letouny F-35A z dálnic, což může změnit situaci z hlediska schopnosti přežití letounů v případě velkého konfliktu, kdy by mohly být cílem útoků letecké základny.

Operace F-35A z dálnic se uskutečnily v rámci společného cvičení Norska a nejnovějšího člena NATO Finska, přičemž byly využity zejména finské dálnice. Norské letouny F-35 byly doplněny palivem „hot pit“ – to znamená, že palivo bylo načerpáno, když motory stíhaček ještě běžely, což zkrátilo dobu potřebnou k jejich návratu do vzduchu. Ačkoli je tento způsob méně úsporný, umožňuje snížit počet letů a zároveň minimalizovat zranitelnost tím, že zkracuje dobu, kterou každý letoun stráví na zemi.

Letoun F-35A vyvinutý pro americké letectvo byl navržen pro provoz z tradičních vzletových a přistávacích drah bez možnosti využití náhradních letišť, na rozdíl od varianty F-35B vyvinuté pro americkou námořní pěchotu, která je schopna krátkých vzletů a vertikálních přistání z provizorních letištních ploch.

F-35B je však přibližně o 50 % dražší a má mnohem vyšší provozní náklady, mnohem kratší dolet, menší nosnost zbraní a výrazně horší bojové schopnosti.Schopnost nasadit letouny F-35A z dálnic má potenciál revolučně změnit schopnost přežití amerických a spojeneckých flotil, přičemž se očekává, že letiště, na nichž budou letouny umístěny, od Koreje a Japonska po Spojené arabské emiráty a východní Evropu, budou v počátečních fázích války klíčovými cíli nepřátelských raketových úderů.

Schopnost využívat „hot pit“ doplňování paliva ke zvýšení počtu letů může také sloužit jako klíčový multiplikátor sil, zejména v prvních hodinách války, což umožní i menším jednotkám F-35 odlétat mnohem více misí v daném časovém období.

Důležitost schopnosti nasazení z provizorních letišť s napjatou logistikou nedávno prokázalo ukrajinské letectvo, které létá se sovětskými stíhačkami Su-27 a MiG-29 a útočnými stíhačkami Su-25, které jsou proslulé tím, že se dobře hodí pro operace na omezených letištích.

Finsko samo objednalo první letouny F-35 v prosinci 2021, 16 měsíců před svým vstupem do NATO, a očekává se, že zkušenosti z cvičení po boku norských F-35 seznámí finské letectvo s fungováním stealth letounů nové generace.

Finsko za své F-35 zaplatilo zejména o zhruba 25 % méně než Norsko, protože obdrží pokročilejší modely z pozdějších výrobních sérií, které se vyrábějí efektivněji ve větším měřítku, a zároveň na rozdíl od Norska není partnerem v programu, což znamená, že nemá spoluvlastnictví klíčových souvisejících technologií.

Přestože Finsko během studené války provozovalo sovětské stíhačky, konkrétně MiG-21, dnes provozuje stíhačky čtvrté generace F-18C/D Hornet, které by mělo nahradit 64 letounů F-35A, jež jsou v současné době objednány.

Zdroj: Business Insider, The Aviationist, redakce