Hamás chytře udržoval klamný dojem, že se jeho aktivity zaměřují na zlepšení místní ekonomiky. I když výcvik k útoku probíhal na očích, Hamás se tvářil, jako by šlo o rutinní záležitost, a Izrael tento výcvik mylně vnímal jako pouhou demonstraci svého potenciálu.
Mluvčí izraelské armády označil situaci za „naše 11. září“ a přiznal zranitelnost během nedávného útoku. Pečlivě provedená kampaň klamu zastihla Izrael nepřipravený, když palestinská islamistická skupina Hamás zahájila ničivý útok a nasadila proti izraelské armádě, která je považována za hlavní vojenskou sílu na Blízkém východě, síly vybavené buldozery, rogaly a motocykly.
Útok znamenal nejvýznamnější průlom v obraně Izraele od války vedené arabskými státy v roce 1973. Následoval po dvou letech úskoků ze strany Hamásu, během nichž skupina tajila své vojenské plány a přesvědčovala Izrael, že nemá v úmyslu zapojit se do konfliktu.
Zatímco se Izrael domníval, že válkou zmožený Hamás uklidňuje ekonomickými pobídkami pro pracovní síly v Gaze, bojovníci skupiny podstupovali rozsáhlý výcvik a cvičení, často na očích.
Izrael přiznal, že byl útokem načasovaným na židovský šabat a náboženský svátek zaskočen. Bojovníci Hamásu pronikli do izraelských měst, což mělo za následek smrt 700 Izraelců a únos desítek osob. V odvetě Izrael zabil v Gaze více než 400 Palestinců.
Jaké technologické prvky podvodu Hamás použil?
Jedním z nejpozoruhodnějších aspektů příprav byla výstavba falešné izraelské osady v Gaze. Tuto sestavu používali k nácviku vojenských výsadků a tréninku útoku na ni, dokonce vytvořili videozáznamy těchto manévrů.
Během této doby se Hamás snažil přesvědčit Izrael, že mu jde především o zajištění přístupu gazanských dělníků k práci za hranicemi a že nemá zájem rozpoutat novou válku.
Izrael se domníval, že umožnění práce Gazanům v Izraeli nebo na Západním břehu Jordánu, kde jsou platy za práci ve stavebnictví, zemědělství nebo službách výrazně vyšší než v Gaze, přinese určitý klid. Tento předpoklad se však podle dalšího mluvčího izraelské armády ukázal jako mylný.
Navzdory pověsti Izraele, který infiltruje a sleduje islamistické skupiny, se Hamásu v tomto období podařilo vyhnout únikům informací. Mnoho vůdců Hamásu o plánech nevědělo a 1 000 bojovníků zapojených do útoku neznalo přesný účel svého cvičení.
Když nastal onen den, byla operace rozdělena do čtyř částí, jak popsal zdroj z Hamásu:
- Příval nejméně 2 500 raket vypálených z Gazy se časově shodoval s nájezdy bojovníků, kteří létali na rogalech nad hranicí.
- Jakmile byli bojovníci na rogalech na zemi, zajistili terén, aby elitní jednotka komanda mohla zaútočit na opevněnou elektronickou a cementovou zeď, která odděluje Gazu od osad a kterou Izrael postavil, aby zabránil průniku. Bojovníci použili výbušniny k prolomení zábran a poté se přes ně přehnali na motocyklech. Mezery rozšířily buldozery a další bojovníci vjeli na čtyřkolkách.
- Jednotka komanda zaútočila na velitelství izraelské armády na jihu Gazy a rušila jeho komunikaci, čímž zabránila personálu dovolat se velitelům nebo sobě navzájem.
- Závěrečná část zahrnovala přesun nejméně 100 rukojmích do Gazy, což se většinou podařilo na počátku útoku.
Počet obětí těchto útoků je vzhledem k velkému počtu vypálených raket poměrně nízký. Částečně to lze přičíst vlastní nepřesnosti těchto raket, neboť mnoho z nich dopadá do otevřených polí.
Kromě toho se izraelské záchytné systémy Iron Dome a nově zavedené systémy zbraní se směrovanou energií Iron Beam ukázaly jako velmi účinné při sestřelování většiny přilétajících raket. V situacích, kdy záchytné systémy selžou, má mnoho domů a obcí v Izraeli vyhrazené protiatomové kryty, kam se mohou civilisté uchýlit. Účinnost systémů Iron Dome je také důvodem, proč představují pro Hamás cenné cíle.
Zdá se, že tento konflikt je prvním případem, kdy Hamás úspěšně použil ozbrojené drony, z nichž některé jsou kvadrokoptéry ovládané na dálku. Tyto drony jsou schopny přesně dopravit výbušniny na konkrétní cíle, včetně systémů Iron Dome.
Tyto kvadrokoptéry používané Hamásem mají podobné rysy jako ty, které Ukrajina účinně používala proti ruským vojenským cílům, kde byly známé tím, že shazovaly výbušniny přímo do otevřených poklopů obrněných vozidel. Další bezpilotní letouny používané bojovníky v Gaze se navíc podobají letadlům na hraní, která jsou schopna uletět značnou vzdálenost a po přistání explodovat.
Stojí za povšimnutí, že jak gazanské, tak ruské drony se podobají dronům vyráběným Íránem, a tato podobnost nemusí být náhodná. Írán v minulosti poskytoval podporu bojovníkům v Gaze a otevřeně přiznal, že prodává bezpilotní letouny Rusku.
Zdroj: The Guardian, The Times Of Israel, redakce