Archeologové věří, že našli starověké ztracené město Natounia

Historie je černá skříňka, kterou osvětlují pouze naše chybné vzpomínky a neúplné historické záznamy. Věci se tak snadno ztratí v čase, od jednotlivců a událostí až po celá města.

To málo informací, které máme o naší vlastní minulosti, někdy odhaluje nebo alespoň naznačuje existenci ztracených civilizací. Od Atlantidy po Eldorádo strávili badatelé celé generace pátráním po městech, která možná nikdy neexistovala. I ta, která možná existovala, byla v průběhu staletí pohlcena světem a skryta před zraky.

Natounia byla jedním z takových měst. Archeologové si byli jisti, že šlo o skutečné místo. Starověké národy neměly ve zvyku razit peníze jen tak pro zábavu, ale jakýkoli náznak jeho polohy byl zahalen tajemstvím. Nyní se díky pokrokům v mapovacích technologiích možná našla v horské pevnosti Rabana-Merquly.

Michael Brown z Ústavu prehistorie, protohistorie a blízkovýchodní archeologie Heidelberské univerzity spolu s iráckými kolegy Kamalem Rašídem Rahem a Hashimem Hamou Abdullahem odhalili starověké město v pohoří Zagros s pomocí mapování pomocí dronů. Části města byly odhaleny již v roce 2009, ale členitý terén a husté pokrytí bránily vědcům v tom, aby si prohlédli celou složitost osídlení. Původně se domnívali, že se jedná o izolovanou stavbu s několika menšími vedlejšími budovami v okolí.

„Je to dost členitý terén a náročná turistika. Musíte se trochu vyšplhat, proletět se s dronem a zmapovat část, ale pak už jste mimo dosah. Takže musíte znovu vylézt nahoru a zmapovat další kousek, pořád dokola,“ řekl Brown.

Všechny nesourodé snímky z mapování pak byly shromážděny a zpracovány, čímž vznikla kompletní mapa oblasti. Nakonec vědci zjistili, že se jedná o rozsáhlý komplex obklopený obvodovou zdí táhnoucí se v délce zhruba čtyř kilometrů.

„Obvodová zeď je směsicí útesů, věží a zdí. Přirovnání, které vždycky používám, je Helmův žleb z Pána prstenů. Je to docela podobné, ale skutečné. Je to přirozeně obranyschopná hora, což je určitě důvod, proč si ji vybrali. Uvnitř hradby jsou pak nejrůznější diverzifikované struktury,“ řekl Brown.

Ačkoli by osada sloužila jako pevnost, snadno bránitelná před případnými protivníky, Brown a jeho kolegové se domnívají, že měla i jiné, mírumilovnější funkce. Uvnitř hradeb se nachází řada staveb, které naznačují, že mohlo jít také o společné obchodní místo a možná i o poutní místo. Je možné, i když nepotvrzené, že se ve městě nachází také unikátní oltář bohyně Anahity. Během jedné z expedic týmu zasáhly lokalitu silné deště a uprostřed komplexu se vytvořil dočasný vodopád. Vědci se domnívají, že to mohl být záměr.

„Je to dost spekulativní, ale v zoroastriánských náboženských praktikách, které by v této oblasti převládaly před 2 000 lety, existovala bohyně jménem Anahita, která se mohla projevovat jako vodopád. Není toho moc známo a nikdo nikdy nenašel svatyni Anahity, takže nemáme žádné srovnání,“ řekl Brown.

Důkazem, že Rabana-Merquly je ztracené město Natounia, jsou vzácné mince a dvojice reliéfních soch u vchodu do pevnosti. Mince, z nichž je známo pouze sedm exemplářů, pocházejí z města Natounia na Kaprosu. Název na mincích archeologům napovídá, kde by se město mělo nacházet. Kapros byl starověký název pro řeku Dolní Záb, takže pokud město existuje, mělo by se nacházet někde v povodí této řeky.

Podél dolního Zábu existuje řada kandidátských lokalit, ale Brown se domnívá, že nejlepší je Rabana-Merquly. Je určitě největší a je to královsky založená osada ze správného časového období. Jedinou vráskou je, že se technicky nenachází na Kaprosu. „Leží na přítoku řeky, nikoli na hlavním toku. Ale je to velmi velký přítok a není zcela jasné, zda by to starověký geograf rozlišoval,“ řekl Brown.

Reliéfní sochy u vchodu do pevnosti poskytují další přesvědčivé vodítko. Sochy jsou anonymní, ale nápadně se podobají soše krále Adiabena z Hatry. Tato socha má ve spodní části nápis, který naznačuje, že jde o potomka Natounissara.

„Natounia“ je zřejmě místopisný název odvozený od jména tohoto muže. Je zřejmé, že jsme s touto skupinou panovníků spřízněni. Jsme dobrým kandidátem na Natounii, ale nemůžeme to dokázat, dokud nenajdeme skrýš těchto mincí. Nemyslím si, že se nám to podaří, ale je to dobrý kandidát, asi bych na to vsadil peníze,“ řekl Brown.

Budoucí archeologové to možná budou mít jednodušší. Je jednodušší identifikovat místo, když je na něm obří billboard oznamující vstup do Milwaukee, ale starověcí stavitelé tak vstřícní nebyli. Místo toho nám zůstávají složité a neúplné hádanky k řešení. Bez ohledu na to jsou nálezy samy o sobě vzrušující. Horská pevnost pod jakýmkoli jiným jménem je pořád pěkně sladká.

Zdroj: express.co.uk