Černé úterý 29. října 1929 zasáhlo Wall Street, když investoři během jediného dne zobchodovali na newyorské burze přibližně 16 milionů akcií.
Ztratily se miliardy dolarů a tisíce investorů přišlo o práci. V důsledku černého úterý se Amerika i zbytek průmyslově vyspělého světa propadly do Velké hospodářské krize (1929-39), nejhlubšího a nejdéle trvajícího hospodářského poklesu v dosavadní historii západního průmyslového světa.
Co způsobilo krach na burze v roce 1929?
Ve dvacátých letech 20. století prošel americký akciový trh rychlou expanzí, která po období divokých spekulací během “bouřlivých dvacátých let” dosáhla v srpnu 1929 svého vrcholu. V té době již klesala výroba a rostla nezaměstnanost, takže akcie značně převyšovaly svou reálnou hodnotu. Mezi další příčiny burzovního krachu v roce 1929 patřily nízké mzdy, nárůst zadluženosti, problémy v zemědělství a přebytek velkých bankovních úvěrů, které nebylo možné zlikvidovat.
Černé úterý: 29. října 1929
Ceny akcií začaly klesat v září a na začátku října 1929 a 18. října začal pád. Nastala panika a 24. října, na černý čtvrtek, se zobchodovalo rekordních 12 894 650 akcií. Investiční společnosti a přední bankéři se pokusili stabilizovat trh skupováním velkých balíků akcií, což v pátek vyvolalo mírnou rally. V pondělí se však bouře rozpoutala nanovo a trh se dostal do volného pádu.
Po černém pondělí následovalo černé úterý (29. října 1929), kdy se ceny akcií zcela zhroutily a na newyorské burze se během jediného dne zobchodovalo 16 410 030 akcií. Došlo ke ztrátě miliard dolarů, což zničilo tisíce investorů, a burzovní tikety běžely s hodinovým zpožděním, protože stroje nedokázaly zvládnout obrovský objem obchodů.
Dopady krachu na burze v roce 1929: Velká hospodářská krize
Po 29. říjnu 1929 neměly ceny akcií kam jinam jít než nahoru, takže v následujících týdnech došlo ke značnému oživení. Celkově však ceny nadále klesaly, protože Spojené státy se propadaly do velké hospodářské krize, a v roce 1932 měly akcie hodnotu jen asi 20 % své hodnoty z léta 1929. Krach na burze v roce 1929 nebyl jedinou příčinou Velké hospodářské krize, ale urychlil globální hospodářský kolaps, jehož byl také příznakem. V roce 1933 zkrachovala téměř polovina amerických bank a nezaměstnanost se blížila 15 milionům lidí, tedy 30 % pracovní síly.
Zvláště těžce byli postiženi Afroameričané, kteří byli “posledními najatými a prvními propuštěnými”. Ženy na tom byly během Velké hospodářské krize o něco lépe, protože tradiční ženská povolání, jako bylo učitelství a ošetřovatelství, byla více izolovaná než ta, která závisela na kolísajících trzích.
Život průměrné rodiny během velké hospodářské krize byl těžký. Bouře a velké sucho na jižních pláních zničily úrodu a způsobily, že se této oblasti začalo přezdívat “prašná mísa”. “Dubáci”, jak se říkalo prchajícím obyvatelům, se stěhovali do velkých měst za prací.
Úlevy a reformy v rámci tzv. Nového pořádku (New Deal), které zavedla vláda prezidenta Franklina D. Roosevelta (1882-1945), pomohly zmírnit nejhorší dopady Velké hospodářské krize, nicméně americká ekonomika se plně obrátila k lepšímu až po roce 1939, kdy druhý světový konflikt (1939-45) oživil americký průmysl.
Zdroj: federalreservehistory.org
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.