Kruté boje a úmyslné ničení mnoha starověkých syrských měst připravily zemi o velkou část nenahraditelného historického a archeologického dědictví.
Poněkud pozitivnějším důsledkem je však řada nových vynikajících publikací, které se snaží zájemcům pomoci pochopit hodnotu toho, co bylo ztraceno a co je stále ohroženo. Kniha Palmyra: An Irreplaceable Treasure (Palmýra: nenahraditelný poklad) od Paula Veynea vyšla původně ve francouzštině krátce poté, co se do světového tisku dostala zpráva o systematickém ničení města ze strany ISIS.
Palmýra, která je dnes na seznamu světového dědictví UNESCO, byla od 1. století n. l. až do druhé poloviny 3. století, kdy se její královna Zenobia vzbouřila proti římské moci a byla potrestána, důležitým obchodním městem na západní větvi Hedvábné stezky. Město se již nikdy nevzpamatovalo a z jeho slavné minulosti zbyly jen dosud pečlivě opatrované ruiny. Po více než tři století byla Palmýra branou na Západ, kudy do římského státu vstupovaly karavany naložené asijským zbožím. Palmyrští byli nepřekonatelní v poskytování veškeré podpory a služeb obchodníkům, které kupecké výpravy přes poušť potřebovaly. Prostřednictvím svých agentů a obchodních stanic se jim podařilo navázat pevné kontakty na obou stranách hranice mezi hlavními velmocemi Římem a Parthií. To byl klíč k jejich úspěchu a bohatství.
Dějiny a společnost Palmýry obdivuhodně vysvětluje Veyne, který obdivuhodně objasňuje nejzásadnější a nejsložitější problémy starověkého světa, a to konkrétně v souvislosti s Palmýrou. Tento knižní skvost je cenným průvodcem po ztracených pokladech starověkého města, po tom, čím město bylo a čím je nyní. Veyne hojně čerpá ze svých rozsáhlých znalostí, text zaplňuje odkazy na římské dějiny, na známější památky Říma a Pompejí, ale také na Baudelaira, Maxe Webera a Andrého Gida.
Veyne tvrdí, že dílo vzniklo z nutkání vyjádřit jeho zděšení nad hroznými událostmi, k nimž došlo v Sýrii, včetně brutálního zavraždění archeologa Dr. Chaleda al-Asada, vedoucího archeologického oddělení v Palmýře, kterého v roce 2015 sťal ISIS. Je to kniha psaná s vášní; stejnou vášní, která autora motivuje ke zdůrazňování významu multikulturalismu, a to jak pro úspěch Palmýry, tak pro současný svět. Navzdory škodám a ztrátám mají starověcí obyvatelé Palmýry stále co dát modernímu světu za vyučenou: soužití různých kulturních prvků z Východu a Západu bylo zdrojem a tajemstvím jejich úspěchu. Toto poučení z minulosti je v závěrečných slovech knihy živou obžalobou těch, kdo jsou za barbarství odpovědní, a zároveň užitečnou radou pro nás všechny: „Znát, chtít znát jen jednu kulturu (tu svou) znamená být odsouzen k životu v dusivé stejnosti.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.