Historie nošení šperků

Šperky jsou ozdobou, kterou lidé nosí už tisíce let. Ačkoliv se mohou lišit podle kultur a doby, vždy sloužily k vyjádření osobnosti a postavení.

Šperky sloužily k více účelům, v pradávných dobách to byla funkce ochranná, zvláště u předmětů s náboženskou symbolikou, funkce estetická a funkce praktická např. kdy šperk spojoval dva kusy oděvu k sobě. Zde předkládáme několik informací o historii a tajemství nošení šperků.

První dochované šperky v podobě korálků a šnečích ulit spadají do doby před 75 000 tisíci lety. Jednalo se o velmi jednoduché šperky, které byly objeveny v Africe, kolébce lidstva, v jeskyni Blombos. K výrobě těchto pravěkých ozdob byly používány zvířecí zuby, drápy, mamutí kly, později opracované kamínky a perleť. Těmto šperkům byly často přičítány magické vlastnosti a sloužily k ochraně před nebezpečím nebo jako symbol moci, hierarchie v kmenu.

Kolem roku 7 000 naši předci objevili bronz, materiál, který se velmi dobře ohýbal a bylo možné ho využít k různým účelům, k výrobě šperků nevyjímaje.

S výrobou luxusních šperků na tu dobu přicházejí staří Egypťané před 5 000 lety, využívají především zlato a stříbro, ozdoby tvoří drahé kameny nebo barevné sklo. Díky archeologickým vykopávkám a objevením pokladů ze starých hrobů víme, jakou důležitost šperky pro tyto lidi představovaly – měly jim sloužit i v posmrtném životě a ochraňovat na další životní pouti. Šperky zde měly velký význam i při obřadech.

Nesmíme opomenout ani asijský kontinent. Indie, především údolí řeky Indus, patřilo prvním šperkařům již před 8 000 lety. Šperky si oblíbily především ženy, nejčastěji brože, náušnice, náhrdelníky i náramky. Setkáváme se zde i s náramky na nohu, které svědčily o tom, že je žena manželkou velmi bohatého muže. Tyto náramky byly zhotovované především ze zlata nebo stříbra. Zlato bylo podle hinduismu považováno za teplý kov, a protože nekoroduje a neoxiduje, je od té doby spojováno s nesmrtelností.

V antickém Řecku a Římě byly šperky považovány za symbol luxusu a moci. Šperky také sloužily jako talismany a ochranné symboly. Nejdříve Řekové vyráběli jednodušší varianty šperků oproti orientálním kulturám, ale časem začali využívat větší sortiment materiálů a šperky se staly zdobnějšími plné zlata a drahých kamenů. Šperky se stály pro své nositele ukázkou jejich politického a ekonomického postavení. Nejkrásnější, nejnáročněji vypracované šperky byly objeveny v pokladech chrámů a věštíren.

Se šperky se setkáváme i po celou dobu středověku. Z našeho domácího prostředí vzpomeňme především hrozénkové náušnice a spony velkomoravského typu, které byly vyráběny ze zlata a stříbra technikou filigránu. Filigrán se velice rychle rozšířil a stal se oblíbeným vzorem různých spon, náušnic, přívěsků ale i prstenů.

Ačkoliv se šperky mohou lišit podle kultur a doby, vždy sloužily jako výraz osobnosti a postavení. Nošení šperků je i dnes stále oblíbené, šperky nosíme jako ozdobu nebo často máme šperk spojený s obdarováním milované osoby. Kromě toho, že jsou zlaté šperky krásným doplňkem, jsou také cenným investičním nástrojem. Navíc se šperky stávají nositelným důkazem historického nebo kulturního významu.