Systém ATAGS byl zahájen v polovině roku 2010 jako jedna z několika iniciativ, jejichž cílem je zvýšit palebnou sílu indického dělostřelectva, píší na webu Asian Military Review.
Na projektu spolupracovaly indická Organizace pro obranný výzkum a vývoj (DRDO) a spoluvývojář Tata Advanced Systems Limited (TASL), přičemž se na něm podílely společnosti Bharat Forge, Mahindra Defence Naval System, Tata Power SED a Advanced Weapons and Equipment India. Cílem je zajistit domácí vývoj kanonu ráže 155m/52 s větším dostřelem a vylepšenými operačními vlastnostmi, který bude vyhovovat výzvám budoucích bojišť.
Testování prototypu pokročilého systému taženého dělostřelectva v ostré palbě začalo v červenci 2016. Tyto zkoušky byly i přes některé neúspěchy považovány za dostatečně úspěšné, takže Rada pro obranné akvizice schválila pořízení 150 kusů ATAGS.
Letos na jaře (2022) systém ATAGS úspěšně dokončil předběžné hodnocení požadavků na kvalitu služeb, jehož cílem bylo ověřit výkonnost systému. To otevírá cestu k plné výrobě, pro kterou se brzy očekává žádost o předložení nabídky. Veřejná zakázka bude zadávána v rámci postupu kategorie „domácí konstrukce, vývoj a výroba“ (Indigenously Designed, Developed and Manufactured – IDDM) a bude omezena na místní výrobu.
ATAGS ráže 155 mm/L52 má maximální dostřel 35 km a 45 km s raketovými střelami. Dokáže vypálit až 5-6 střel za minutu a je schopen střelby více náboji najednou (MRSI), kdy všechny střely dopadají současně.
ATAGS má automatické nabíjení, systém vyrovnání zbraně a balistický počítač využívající údaje z pozemního navigačního systému zlepšující přesnost kladení a rychlost palby. Má sedmičlennou posádku a také vlastní dieselový motor o výkonu 147 koní a systém řízení pro samopohyb v poloze, jakmile je houfnice na místě. Umístění trvá méně než 2 minuty. Tažení zajišťuje specializovaný nákladní automobil Ashok Leyland FAT 6 X 6. Má kabinu pro obsluhu děla, převáží munici a má hydraulický zvedák pro samonakládání a vykládání munice.
ATAGS a nová houfnice Dhanush schválená do výroby v roce 2019, obě vyrobené v Indii, mají v příštích letech nahradit starší tažené dělostřelectvo.
Zdroj: asianmilitaryreview.com
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.
Dieselový motor o výkonu 147 koní není oslňující, ale budou jistě probíhat modernizace. Spíše jde o to, že Indové nejsou zrovna dobří konstruktéři. Jejich věc.
Mají rakety do vesmíru, dokáží vyrobit letadlové lodě, dokonce i ponorky a vůbec bych je nepodceňoval!