Vzhledem k tomu, že ruské a ukrajinské síly a jejich různí vnější podporovatelé nadále soustřeďují pozornost na boj o město Cherson, které si obě země nyní nárokují jako své vlastní území, analytici ze všech stran stále častěji zmiňují možnost, že by novou frontu proti ukrajinské armádě mohlo na své severní hranici otevřít sousední Bělorusko.
Bělorusko jako jediný vojenský spojenec Ruska v Evropě poskytuje logistickou podporu ruskému válečnému úsilí od jeho počátku a na jeho základnách jsou umístěna ruská letadla i systémy protivzdušné obrany, které se války účastní. Představitelé v Minsku rovněž uvedli, že ruská vojenská akce byla nezbytná k odvrácení hrozby pro bezpečnost Běloruska ze strany Ukrajiny a NATO, přičemž Kyjev následně pohrozil raketovými údery na zemi a údajně vypustil některé hlavice přes hranice.
Bělorusko zaznamenalo hromadění ruských prostředků na svém území od ledna, než následující měsíc začaly nepřátelské akce. Ačkoli země zůstává hraniční zemí s nepřátelskými mocnostmi NATO, především s Polskem, které od začátku roku drasticky zvýšilo investice do modernizace své armády, podpora rostoucího počtu ruských prostředků, které jsou buď převáděny do jejích ozbrojených sil, nebo jsou umístěny na jejím území, odlehčila její malé armádě a mohla by jí umožnit přesměrovat některé síly k boji proti ukrajinské armádě s ruskou leteckou podporou. Vyhodnocení schopností běloruské armády je tedy velmi relevantní pro probíhající rusko-ukrajinskou válku a poukazuje na potenciální životaschopnost či neživotaschopnost otevření severní fronty.
Běloruská armáda disponuje relativně malým počtem vojáků na frontě, který činí pouhých 11 700 osob, ačkoli tento počet je v rozporu s mnohem větším počtem vojáků, kteří jsou k dispozici v případě války. Běloruské letectvo disponuje dalšími 11 300 příslušníky a dalších 18 800 příslušníků je nasazeno v rámci společných sil. To spolu s 6 000 příslušníky speciálních sil dává dohromady 48 000 aktivních příslušníků. Většinu běloruských aktivních sil však tvoří 110 000 příslušníků polovojenských jednotek, které by potenciálně mohly nést větší část břemene územní obrany, pokud by byla většina armády nasazena do operací na Ukrajině.
Kromě toho běloruský systém branné povinnosti umožňuje, aby v případě války bylo povoláno přibližně 300 000 záložníků s vojenskou službou za posledních pět let. Ačkoli výcvik a logistika jsou zaměřeny především na teritoriální obranu, velikost pozemních sil se záložníky by přesto mohla umožnit ofenzivní nasazení kontingentu výrazně přesahujícího 100 000 osob proti Ukrajině, ačkoli známky povolání záloh v plném rozsahu by byly pravděpodobně pozorovány dříve.
Ukrajina má sice v současné době několik milionů příslušníků ozbrojených sil a přidružených polovojenských jednotek, jejichž počet se podle některých zdrojů odhaduje na více než 6 milionů, většinu z nich však tvoří čerství branci, kteří nejsou považováni za dobře vycvičené a vybavené. Očekává se tedy, že tyto jednotky operující mimo frontové linie budou mít převahu nad svými obecně lépe připravenými běloruskými protějšky.
Ačkoli se ukrajinské armádě vytýká nedostatek investic do postsovětského vybavení, například do tanků T-64 ze 70. let, které byly jen nepatrně modernizovány, podobně je tomu i v případě běloruské armády, která podobně málo vylepšila svůj inventář ze sovětské éry. Ačkoli Bělorusko používá více než 100 tanků T-72B3, které jsou lepší než jakýkoli obrněný prostředek ve frontové službě na Ukrajině, ukrajinská armáda se ve velké míře spoléhá na ruční protitankové zbraně, jako je například americký Javelin, aby kompenzovala své horší obrnění.
Tanky T-72B3 ruské armády, které používají starší výbušný reaktivní pancíř Kontakt-5, se již ukázaly být vůči těmto střelám zranitelné. Bělorusko postrádá odolnější tanky, jako je T-90M, a většina jeho obrněných jednotek je tvořena mnohem méně odolnými tanky T-72B ze sovětské éry, které jsou srovnatelně zastaralé jako ukrajinské T-64B. Nicméně vzhledem k tomu, že ukrajinská obrněná technika je stále více vyčerpána a soustředěna na východě, lze při krytí severní hranice spoléhat na mírnější jednotky nasazující starší tanky jako M-55 a menší množství protitankových střel.
Bělorusko nasazuje významné dělostřelecké prostředky včetně malého počtu raketových dělostřeleckých systémů Polonez, které byly vyvinuty s podporou čínských technologických transferů a představují snad jedinou oblast, kde má jeho inventář znatelný kvalitativní náskok před ruským. Běloruské síly, doplněné nezanedbatelným arzenálem taktických balistických raket a mobilními systémy protivzdušné obrany, jako jsou domácí systémy BuK-MB3K, mohou být schopny kompenzovat svůj početní nedostatek větší palebnou silou vzhledem k tomu, že většina ukrajinského dělostřelectva je soustředěna na východě země a většina jejího arzenálu balistických raket již byla spotřebována.
Ačkoli běloruská armáda není příliš vhodná pro útočnou operaci směrem na jih, silná protivzdušná obrana a podpora ruských letadel může přesto umožnit její intervenci zvrátit rovnováhu na Ukrajině vzhledem k již tak velkému zatížení ukrajinské armády a odklonění jejích nejschopnějších sil a prostředků daleko na východ. Samotné běloruské posilování sil na hranicích, aniž by se skutečně zapojilo do boje, by mohlo mít značný dopad, přičemž hrozba intervence by mohla dále roztáhnout ukrajinské prostředky k posílení sil na severu.
Zdroj: militarywatchmagazine.com
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.