F-35 Stealth hluboko za polárním kruhem: Bezprecedentní rozmístění základny v Grónsku

Americké letectvo poprvé v historii vyslalo stíhačky F-35 stealth na leteckou základnu Thule v Grónsku, která představuje nejsevernější základnu Pentagonu a má dobrou pozici pro další tlak na ruské síly v Arktidě.

Jak uvádí server Military Watch Magazine, zařízení se nachází 1200 km severně od polárního kruhu a stíhačky F-35 zde byly umístěny v rámci cvičení Severoamerického velitelství pro leteckou a kosmickou obranu (NORAD) Operace Noble Defender, které se konalo od 15. do 31. ledna. Cvičení bylo Pentagonem popsáno jako „série dlouhodobě plánovaných operací NORAD, které ověřují schopnost a připravenost velitelství bránit Spojené státy a Kanadu proti hrozbám ze všech přístupových cest, v jakémkoli prostředí, a demonstrují schopnost integrace s dalšími obrannými a bezpečnostními partnery pro komplexní obranu Severní Ameriky“.

Zapojené letouny F-35 pocházely z 356. stíhací letky se základnou na letecké základně Eielson na Aljašce, která je nejbližším zařízením hostícím letouny páté generace. Další zapojené prostředky zahrnovaly strategický bombardér B-52H, čtyři transportní letouny KC-135, jeden letecký tanker CC-150 a letoun E-3 Airborne Warning and Control System (AWACS), jakož i stíhačky čtvrté generace CF-18 Hornet z Královského kanadského letectva. Vzhledem k tomu, že letouny F-35 tvoří rychle rostoucí část americké stíhací flotily, Kanada se rovněž chystá nahradit své letouny F-18 stíhačkami nové generace.

Letecká základna Thule byla tajně vybudována na počátku studené války jako základna pro jaderné útoky na Sovětský svaz. F-35 je dnes jediným stíhacím letounem své generace vyzbrojeným jadernými zbraněmi a s podporou tankerů a dalších podpůrných prostředků by mohl být podobně využit k jaderným útokům na ruské cíle s využitím svých pokročilých schopností stealth a síťově orientovaného boje. Pozorovací prostředky umístěné na základně Thule slouží také k včasnému varování před odpálením ruských balistických raket, které by letěly přes Arktidu a dosáhly Spojených států.

Vzhledem k tomu, že USA a další členové NATO rozšířili svou přítomnost v Arktidě, Rusko rovněž posílilo svou vlastní obranu a kromě řady dalších prostředků rozmístilo systémy protivzdušné obrany S-400 a v poslední době i nové systémy S-500, stíhačky MiG-31BM/BSM a úderné stíhačky MiG-31K a Su-34. Americké letectvo v roce 2021 poprvé nasadilo bombardéry B-1B za polárním kruhem, a to na norské letecké základně Bodø, ačkoli jeden z bombardérů utrpěl vážné poškození motoru, což vyvolalo otázky ohledně jejich vhodnosti pro extrémní klimatické podmínky. Rusko reagovalo nasazením letounů MiG-31 na souostroví Nová země za polárním kruhem, čímž využilo vysoké vhodnosti této třídy pro extrémní počasí.

Letoun F-35 má díky svým schopnostem nové generace a technologii stealth výraznou převahu nad ruskými frontovými bojovými letouny, přičemž za rovnocenného konkurenta je považován pouze čínský letoun J-20. Kromě stárnoucího letounu F-22, jehož avionika zaostává a který se již 12 let nevyrábí, jsou tyto dva letouny jedinými stíhacími letouny své generace, které jsou nasazeny v letkách. Problémové letouny mají začít odcházet do výslužby později v roce 2023. Vlastní ruský stíhací letoun páté generace, Su-57, má ve službě pouze deset letounů a jeho významnější přítomnost v Arktidě se očekává až téměř v roce 2030. Su-57 má zejména mnohem vyšší vytrvalost než F-35 a také schopnost supercruise, ale je méně stealth než jeho čínští a američtí konkurenti. Kvůli probíhající rusko-ukrajinské válce se dočkal bojových zkoušek vysoké intenzity, které jsou mnohem náročnější než u letounů J-20, F-22 nebo F-35.

Samotný letoun F-35 je navzdory svému vysokému potenciálu stále považován za zdaleka nepřipravený pro bojovou činnost vysoké intenzity a Pentagon jej proto odmítá certifikovat pro sériovou výrobu. Velmi rozsáhlé problémy s výkonem vyvolaly širokou kritiku programu stíhačky ze strany vojenských i civilních představitelů. Zástupce náčelníka štábu amerického letectva pro strategii, integraci a požadavky generálporučík Clint Hinote například v polovině roku 2021 prohlásil, že stíhačky by byly v podstatě nepoužitelné v jakémkoli konfliktu na stejné úrovni, přičemž kapitán námořní pěchoty Dan Grazier zdůraznil „řadu alarmujících problémů“ a „nedostatečný pokrok F-35 téměř ve všech zásadních oblastech“, které by jej přiblížily stavu připravenosti k boji. Za předpokladu, že se současné problémy s letounem podaří vyřešit, a to i přes velmi výrazné zpoždění, by F-35 mohl způsobit revoluci ve schopnostech frontových jednotek NATO a výrazně zvýšit tlak na obranu potenciálních protivníků, jako jsou Rusko, Čína a Severní Korea.

Zdroj: militarywatchmagazine.com, redakce