Jak schopná je americká protiraketová obrana? Proč nedokáže zastavit korejský Hwasong-15 nebo ruský Sarmat?

Od prvních let studené války americká armáda investovala značné prostředky do vývoje protiraketové obrany schopné zachytit nepřátelské balistické rakety, zejména rakety s mezikontinentálním doletem (ICBM), které Sovětský svaz používal k jaderným dodávkám, dříve než by mohly zasáhnout americkou pevninu, napsali na webu Military Watch Magazine.

Balistické rakety byly vedle stíhaček, bombardérů a v pozdějších letech i řízených střel považovány za potenciální hrozbu – ale zatímco bojové letouny, jako například F-4 Phantom, byly považovány za schopné zachytit útoky stíhaček a bombardérů, raketové útoky vyžadovaly specializovanou pozemní obranu, která by je zneškodnila. Později byly vyvinuty taktické systémy protivzdušné obrany s kratším dosahem, které měly chránit místa, jako jsou vojenské základny a přístavy, před údery taktických balistických a řízených střel s krátkým dosahem, přičemž koncem 80. let 20. století byl k tomuto účelu do služby zaveden systém MIM-104 Patriot.

Americká armáda je dnes mezi západními mocnostmi nesporným lídrem v technologiích protivzdušné obrany a její systémy protivzdušné obrany jsou široce exportovány do celého světa od Japonska a Jižní Koreje až po Izrael, Saúdskou Arábii a východní Evropu. Na rozdíl od SSSR a Číny se však americké systémy protivzdušné obrany v drtivé většině zaměřují na zachycování raketových útoků (zejména balistických raket) a poměrně málo pozornosti věnují vývoji protiraketových systémů s protiletadlovými schopnostmi. Posledním specializovaným raketovým systémem země-vzduch, kromě ručních systémů jako FIM-92 Stinger, byl MIM-23 Hawk, který byl vyřazen ze služby v americké armádě v roce 1994 a v námořní pěchotě v roce 2002.

Americká síť protivzdušné obrany se dnes skládá ze čtyř hlavních systémů – všechny jsou úzce specializované na protiraketovou obranu. Patří mezi ně Patriot, systémy AEGIS a AEGIS Ashore s delším dosahem, výškový systém THAAD a systém GMD, který je umístěn výhradně na americké pevnině. Z těchto systémů je pouze Patriot schopen plnit protiletadlovou úlohu, ačkoli jeho schopnosti v této úloze zůstávají omezené – zejména jeho systém odpalování za tepla omezuje jeho stupeň zásahu ve srovnání s platformami odpalování za studena, jako jsou S-300 a KN-06.

Všechny čtyři americké systémy, které jsou v provozu, jsou určeny k zasahování nepřátelských raket ve fázi po ukončení dráhy letu nebo v terminální fázi na trajektorii směrem k obrannému systému – protože jim chybí výška potřebná k zachycení ICBM v jejich dřívějších fázích. To byl důvod, proč severokorejské rakety testované při letu nad Japonskem v roce 2017, které letěly ve výšce 770 km, nemohly být zachyceny ani raketovými bateriemi Patriot, ani systémy AEGIS rozmístěnými na japonských a amerických válečných lodích. I kdyby byl v Japonsku rozmístěn systém THAAD s vyšší výškou letu, který je v současnosti umístěn v Jižní Koreji a na Guamu, nebyl by schopen střelu zachytit.

Ačkoli se objevila možnost zasáhnout rakety při jejich vzestupu, než dosáhnou velké výšky, vyžadovalo by to, aby americké námořnictvo vyslalo do severokorejských vod válečné lodě vybavené systémem AEGIS, a dále by bylo nutné značně varovat před odpálením rakety a zjistit přesnou polohu a trajektorii ICBM. I v takovém případě by se pravděpodobnost zachycení střely vzhledem k její rychlosti při vzestupu blížila nule, neboť zachycující munice by musela pronásledovat své cíle.

Vzhledem k tomu, že je vyloučena možnost zachycení střely při vzestupu nebo v polovině dráhy letu, závisí životaschopnost americké protiraketové obrany do značné míry na její schopnosti zachytit střely v době, kdy jsou nejrychlejší – při jejich sestupu k cíli.

Schopnost americké protiraketové obrany zachytit i základní ICBM při jejich sestupu je stále velmi omezená, jak ukázaly její testy. Zkoušky systémů THAAD, Patriot a Aegis byly zjednodušené, pečlivě inscenované a navržené tak, aby byly úspěšné a využívaly převážně cíle krátkého dosahu – což má daleko k reálným zkušebním podmínkám. Nejenže se rakety ICBM budou pohybovat rychleji a po velmi odlišných trajektoriích než cíle dosud používané při testování, ale budou také používat řadu protiopatření, která eskalaci dále zkomplikují. Severní Korea neposkytne americké protivzdušné obraně dostatečné varování, aby se mohla připravit na obranu proti raketám, neposkytne přesné údaje o typu bojové hlavice, vystřelí více než jednu raketu a pokusí se obranu zmást pomocí klamných cílů, rušiček a mračna chaff.

I za ideálních podmínek zůstává šance na zachycení korejské balistické rakety mezikontinentálního doletu, jako je Hwasong-14 nebo Hwasong-15, nízká. I kdyby byla odpálena pouze jediná raketa a USA by dostaly dostatečné varování k přípravě obrany, a kdyby hlavice vypadala přesně tak, jak americká armáda očekávala, a kdyby se Korejci nepokusili obranu zmást klamnými cíli, které by vypadaly jako hlavice, nebo zablokovat obranu rušičkami s nízkým výkonem či oslepit obranu útokem na zranitelné radary, pak má americká obrana podle odhadů 50% šanci raketu zachytit.

Realisticky vzato by však šance na zachycení korejské ICBM (s využitím vícenásobných klamných cílů, rušiček a dalších protiopatření proti zachycení a odpálení neznámé hlavice v nepředvídatelném čase) s největší pravděpodobností dokázala obejít americkou obranu nejméně v 95 % případů – v případě použití pouze jediného interceptoru ještě více. Pokud jde o hypersonické střely, jako je ruský Avangard, které namísto volného pádu z vesmíru spoléhají na gravitaci a jsou poháněny k zemi rychlostí více než dvacetinásobku rychlosti zvuku, šance na zachycení zůstávají blízké nule.

Zda se Spojené státy budou schopny přizpůsobit této rostoucí zranitelnosti, případně vývojem výkonnějších radarů pro sledování rychlejších střel a úplnou změnou svých prostředků pro zachycení pomocí naváděných laserových zbraní, které nahradí pomalejší a méně přesné střely země-vzduch, se teprve uvidí.

Zdroj: militarywatchmagazine.com

Upozornit na nové komentáře
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
0
Co si o tom myslíte? Napište nám váš názorx