Uložit článek na později

Hlavní bojový tank T-72 tvoří v současnosti páteř ruských obrněných jednotek a je zdaleka nejrozšířenější sovětskou tankovou konstrukcí na světě, jak uvádí server Military Watch Magazine. Bojové úspěchy tohoto tanku sahají až do íránsko-irácké války a války v Libanonu na počátku 80. let.

Velkou většinu ruských tankových jednotek na Ukrajině tvořily varianty tanku T-72, přičemž malý počet tanků T-72 byl před válkou nasazen i v ukrajinské armádě. Stovky dalších byly na Ukrajinu dodány jako pomoc z Polska, Slovenska a dalších východoevropských států od začátku bojů.

Schopnosti tanků T-72 se mohou velmi lišit, přičemž starý základní typ T-72, který byl poprvé uveden do služby v roce 1973, je dnes zcela zastaralý, zatímco nejnovější nejmenovaná varianta, která byla zřejmě vyvinuta během rusko-ukrajinské války, má pancéřovou ochranu, která patří k tomu nejlepšímu, co kdy Rusko na tank umístilo – a je úzce spjata s nejlepším operačním tankem ruské armády T-90M.

Nejschopnější předválečná varianta T-72B2 nebyla nikdy financována pro sériovou výrobu, ale její levnější a konzervativnější protějšky T-72B3 a později T-72B3M byly pořízeny po stovkách v průběhu roku 2010 v rámci snahy modernizovat vozidla sovětské výroby na úroveň 21. století. Vzhledem k tomu, že tanky T-72 utrpěly značné ztráty, které podle některých západních zdrojů dosahují až několika set kusů, a vzhledem k tomu, že Rusko modernizuje další tanky ze svých rezerv, má počet stále dostupných tanků T-72 důležité důsledky pro budoucnost válečného úsilí země s Ukrajinou a jejími spojenci v NATO.

T-72 a T-80 vstoupily do služby v 70. letech jako deriváty tanku T-64 – vozidla z předchozího desetiletí, které podle mnohých odborníků předběhlo svou dobu o 20 let a které nemělo z hlediska výkonů konkurenci. T-80 byl mnohem nákladnějším vozidlem s vyšší mobilitou a plynovým turbínovým motorem, zatímco T-72 byl o 40 % levnější než T-64 a zjednodušil konstrukci – především tím, že do něj byl integrován modernizovaný derivát motoru V-2 ze 40. let 20. století namísto složitější nové pohonné jednotky 5TDF z T-64.

T-80 sloužily v elitních gardových jednotkách, zatímco T-72 se vyráběly především pro hlavní složky ruské armády a později na export. 20 267 kusů bylo vyrobeno v SSSR a tisíce kusů v licenci v zahraničí. Výroba v SSSR dosáhla vrcholu v roce 1985, kdy bylo vyrobeno přibližně 1700 kusů T-72. Přestože byl T-72 sovětským tankem třetí kategorie, prokázal během íránsko-irácké války ohromné výhody proti špičkové americké a britské výzbroji a do značné míry kompenzoval výhody izraelských posádek při výcviku, když byly nasazeny proti izraelské armádě během libanonské války. V obou konfliktech byly oběma stranami velmi ceněny. Většina exportovaných T-72 pocházela z licenčních výrobních linek v zahraničí, přičemž Irák se spoléhal na vozidla vyrobená v Polsku, zatímco jeho soused a protivník Kuvajt používal M-84 – jugoslávský derivát T-72, který byl rovněž vyroben v licenci.

Výroba T-72 byla po rozpadu Sovětského svazu drasticky omezena, a přestože Írán až do poloviny desetiletí nakoupil několik stovek kusů, tlak USA na Moskvu nakonec vedl k zastavení prodeje dříve, než byly íránské potřeby plně uspokojeny. Rychlé zmenšení ruských tankových sil ze sovětské éry znamenalo, že zatímco v sovětské éře jich bylo nasazeno více než 55 000, v roce 2010 jich Rusko mělo ve službě pouze 2 600, tedy 4,7 %. Mnohem větší část z nich však tvořily tanky T-72, protože starší třídy T-54/55, T-62 a T-64 byly vyřazeny, zatímco počty tanků T-80 byly v průběhu roku 2010 snižovány a počty T-72 na frontě se úměrně rozšiřovaly, aby je nahradily.

Zatímco plynový turbínový motor tanku T-80 byl považován za výhodný v Arktidě díky své schopnosti rychlého startu v extrémních povětrnostních podmínkách, v ostatních podmínkách byl T-72 upřednostňován pro své mnohem nižší provozní náklady a nároky na údržbu, a to i přes své horší bojové schopnosti. Proto na začátku roku 2022, kdy ruská armáda měla v poli přibližně 2900 tanků, bylo přibližně 2000 z nich T-72 – z toho asi 1400 nedávno modernizovaných variant T-72B3 a B3M. Z odhadovaných 10 000 tanků ve skladech bylo přibližně 7000 z nich rovněž T-72, celkem tedy asi 9000 tanků. Mnoho skladovaných jednotek však představují starší varianty T-72A, které jsou podstatně méně výkonné a mají mnohem slabší základní pancíř než vylepšené T-72B.

Počet ruských tanků T-72 se může ještě zvýšit, pokud do něj zahrneme i tank T-90, který byl původně ve vývoji v Sovětském svazu označen jako T-72BU, než byl v Rusku přejmenován pro marketingové účely. T-90 se vyrábí dodnes, přičemž u nejnovější varianty T-90M se od vypuknutí války na Ukrajině výrazně rozšířil rozsah výroby, aby se doplnily značné ztráty, které utrpěly frontové jednotky. Na začátku roku 2022 bylo v ruské armádě ve službě přibližně 400 tanků T-90A a T-90M, přičemž 200 problematických základních modelů bylo v záloze. Ačkoli se T-90 v posledních třech desetiletích vyráběly ve větším měřítku než kterákoli jiná třída tanků, přičemž výrobní kapacity údajně mohly dosáhnout více než 1000 kusů ročně, velká většina z nich byla exportována především do Alžírska a Indie, ale také menším zákazníkům, jako je Uganda, Vietnam, Turkmenistán a Irák.

Včetně T-90 by se počet ruských T-72 mohl stále blížit 10 000, a to i přes stovky hlášených ztrát na Ukrajině. Méně jisté zůstává, kolik tanků ze záloh se podaří rychle uvést do provozu, protože starší modely T-72A byly podle pozorování modernizovány pouze konzervativně, aby se snížily náklady, zatímco T-72B byly nadále rozsáhleji vylepšovány. Ať už je to jakkoli, není pochyb o tom, že ruská armáda bude na tanky T-72/90 ve velké míře spoléhat i v následujících letech, protože obranný rozpočet země a tankový průmysl si nemohou dovolit vývoj a pořízení tanků z nových konstrukcí ani za zlomek ceny ze sovětské éry. Vzhledem k tomu, že členové NATO rovněž zanedbali přechod od tříd tanků z dob studené války a stále se v drtivé většině spoléhají na tanky Leopard 2 a M1 Abrams, které vstoupily do služby v roce 1979, respektive 1980, postačují tanky T-72/90 k zajištění určité rovnocennosti při uplatňování průběžných modernizací.

Zdroj: militarywatchmagazine.com, redakce

Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.

 

Přihlásit přes Seznam

 

Přihlásit se přes náš web

 

Ještě nemáte účet? Staňte se členem.

Upozornit na nové komentáře
Upozornit na
2 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Nejhlasovanější
Inline zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Pavel

něco mi tady nesedí naši reportéři tvrdí že rus ztratil cca 7000 tanků na ukrajině a zde se píše pouze o několika stovkách že by turek nelhal když prý podle mosadu to bylo v lednu viz https://www.youtube.com/watch?v=CRVqXCT7UFc&ab_channel=%C4%8Cesk%C3%BDList

Jarda

Kde jste přišel na ztráty 7000 ks. , to je cca. 2x více, než prezentuje sama Ukrajina a podle doložených ztrát dle fotografii to je tak třetina….

2
0
Co si o tom myslíte? Napište nám váš názorx