Raketový systém Buk-M3 je jednou z nejnovějších obranných zbraní v ruských ozbrojených silách. Dokáže sestřelovat i bezpilotní letouny. A také patřil mezi opatření určená k zajištění ochrany strategického objektu těžby ropy, ale své úkoly nesplnil.
Raketový systém Buk-M3 byl nasazen na ochranu ruské ropné rafinerie u Krasnodaru. Nezachytil však dron (ani žádný z dalších dronů), který se na zařízení zaměřil, jak uvádí server Technology.
V noci na 31. května byla rafinerie v městečku Afipsky zasažena, v důsledku čehož došlo k požáru destilační jednotky topného oleje, jak oznámily místní úřady. Ropná rafinerie Afipsky se nachází 15 km jižně od Krasnodaru a 300 km od ukrajinské fronty.
Ropné rafinerie, stejně jako většina objektů strategického významu v Ruské federaci, jsou střeženy vojenskými silami. Za zajištění protivzdušné obrany tohoto strategicky významného objektu byla zodpovědná 90. protiletadlová raketová brigáda ruských ozbrojených sil, která byla umístěna v blízkosti ropné rafinerie Afipskij.
V roce 2020 brigáda přešla na nejnovější verzi raketového systému Buk, Buk-M3. Ruská média informovala o příchodu těchto systémů k 90. brigádě a zdůrazňovala jejich schopnost zaměřovat letadla, vrtulníky, řízené střely, bezpilotní letouny a dokonce i hypersonické cíle. Buk-M3 dokonce získal neoficiální přezdívku „protiletadlový robot“.
Systémy Buk-M3 však nebyly schopny zachytit výbušný dron mířící k ropnému zařízení, což odhalilo problémy, kterým Rusko čelí při ochraně svých strategických aktiv.
V oficiálně prezentovaných technických údajích vypadá Buk-M3 docela působivě. Může používat různé typy střel, včetně střel země-vzduch 9M317M nebo 9M317ME a modifikovaných střel 9M317DM pro zasahování balistických cílů.
Jeho maximální dosah zasažení je až 70 km, přičemž zasahuje objekty ve výšce až 35 km. Je rovněž vybaven multifunkčním radarem a naváděcím systémem, který pro zaměřování využívá poloaktivní radarové navádění.
Ačkoli byl Buk-M3 navržen speciálně tak, aby byl schopen likvidovat bezpilotní letouny (UAV), zasahování malých bezpilotních letounů raketami zřejmě není nejpraktičtější ani nejefektivnější způsob. Platforma může například sestřelovat cíle, pokud letí ve výšce nejméně 15 metrů. Přitom je jistě možné pohybovat se s drony v nižších výškách, a tím se vyhnout jejich sestřelení obrannými systémy.
Dalším důležitým faktorem je, že útoky dronů lze provádět pomocí skupin malých letounů rozptýlených na poměrně velkém území. Přesné a včasné odhalení všech představuje náročný technický úkol. A i v takovém případě musí být obranné systémy, jako je Buk-M3, schopny vypálit několik střel na několik jednotlivých cílů ve velmi krátkém časovém úseku.
U větších cílů může takový protiútok fungovat. Menší bezpilotní letouny jsou však hůře zjistitelné, obtížněji zasažitelné a zároveň jsou stále schopny dosahovat relativně vysokých rychlostí letu. Ukrajinské ozbrojené síly tuto skutečnost znají a využívají ji ve svůj prospěch.
Zdroj: technology.org, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.