Bojová připravenost německého Bundeswehru se stala předmětem široké diskuse, která pokaždé přináší další překvapení ohledně stavu v zemi, která měla během studené války jednu z nejsilnějších armád.
Katastrofální stav tanků, nedostatek dělostřelectva, munice v hodnotě pouhých několika dnů aktivního boje, problémy v plnění závazků vůči NATO. Mezi tím vším je třešničkou na dortu problém s vrtulníky Tiger.
Jak uvádí server Defense Express, v roce 2019 mohlo z přibližně 50 rotorových letounů vzlétnout jen 8, v roce 2020 se problém vystupňoval a od té doby nedošlo k žádné aktualizaci. Berlín nyní hledá možnosti, co se svými bojovými vrtulníky, a možné scénáře dobře popsal server Defence24 a portál Defense Express je shledal zajímavými i pro Ukrajinu, která má se svým letectvem poněkud podobné problémy.
Zatímco Bundeswehr provozuje neúspěšný a velmi problematický Tiger, ukrajinská armáda naopak čelí výzvě nahradit své staré sovětské vrtulníky Mi-24. I když tato otázka možná není tak naléhavá jako dodávky západních stíhaček a raket dlouhého doletu.
Pro Berlín je mezitím důležitý i čas. Proto vidí jako možnou variantu pořízení dočasné náhrady, letounu H145M vytvořeného společností Airbus. Jedná se o vojenskou verzi lehkého civilního vrtulníku, takže není vhodný speciálně pro vojenské operace, např. nemůže používat elektrooptický zaměřovací systém nebo přesně naváděné střely. Toto řešení bude Německo stát 3,05 miliardy eur (přibližně 70 miliard korun) za 82 rotorových letounů, z nichž pouze 24 bude moci nést inteligentní zbraně.
Víceúčelový vrtulník zůstane vždy „víceúčelový“ a z hlediska efektivity horší než specializovaný útočný letoun. Nelze na něj například umístit přídavné pancéřování nebo jej vybavit plnohodnotným systémem aktivní ochrany.
Přesto je taková varianta poměrně oblíbená, Bundeswehr používá svých 200 dostupných vrtulníků Bo 105 PAH-1 německé výroby od roku 1981. Ale právě nedostatečná bojová účinnost tohoto stroje přiměla Bundeswehr investovat do Tigeru. Poslední Bo 105 byl vyřazen z provozu v roce 2019. Alternativní variantou je pořízení AH-64 Apache nebo AH-1Z Viper, tato možnost je na stole od roku 2021.
V případě, že se Německo začne zajímat o americké vrtulníky, je zde také otázka lobby prosazující zájmy evropského Airbusu, přesněji Airbus Helicopters SAS, dříve Eurocopter. Tato lobby může přimět úřady k výběru H145M a/nebo modernizovaného Tigeru Mk III, ačkoli druhý jmenovaný si vysloužil skeptické pohledy i v Evropě.
Situace kolem podpory Tigeru v Německu vypadá podobně jako jednání na Ukrajině o potřebě vytvořit vlastní bitevní vrtulník nebo alespoň nějakým způsobem modernizovat stávající Mi-24, aby ještě chvíli létal.
Bylo by tedy docela poučné sledovat konečnou volbu Berlína, protože logika, která za ní stojí, může být vodítkem pro ukrajinské ozbrojené síly, až se budou rozhodovat stejně.
Zdroj: defence-ua.com, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.