Začátkem listopadu se na Bahrajnské mezinárodní letecké přehlídce uskutečnily letecké ukázky tří stíhaček JF-17 pákistánského letectva, píší na webu Business Insider.
Ve stejné době Čína předváděla letouny JF-17 na každoroční Mezinárodní výstavě letectví a kosmonautiky v čínském městě Zuhai. Tyto akce byly posledními pokusy Číny a Pákistánu prodat společně vyvinuté stíhací letouny čtvrté generace mezinárodním zákazníkům.
Stroje JF-17 jsou ve službě pouze ve třech zemích – Pákistánu, Myanmaru a Nigérii, které jich podle webu Aviation Week k říjnu 2021 provozovaly celkem 145. Podle tehdejších údajů by se měl tento celkový počet do poloviny desetiletí zvýšit na 185 JF-17, což je růst, který by z něj do konce roku 2023 učinil nejrozšířenější čínský bojový letoun ve službě v zahraničí.
JF-17 Thunder
Letoun JF-17, vyvinutý čínskou společností Chengdu Aircraft Industry Corporation a pákistánským leteckým komplexem, poprvé vzlétl v roce 2003. Jednomístný jednomotorový proudový letoun je v Pákistánu známý jako JF-17 Thunder a v Číně jako FC-1 Xiaolong.
S provozním stropem 50 000 stop a maximální rychlostí přibližně 2000 km/h může letoun JF-17 plnit několik úkolů, včetně vzdušného zachycení a pozemního útoku. Na sedmi pevných bodech může nést zhruba 3 000 kilogramů munice a je vyzbrojen jedním dvouhlavňovým 23mm autokanónem.
Prvních několik letounů JF-17 bylo vyrobeno výhradně v Číně, ale většinu výroby nyní zajišťuje Pákistán. V současnosti se 58 % letounů vyrábí v Pákistánu a 42 % v Číně.
Navzdory společnému vývoji se jej rozhodl zavést do služby pouze Pákistán, který tak oficiálně učinil v roce 2007. Letoun má nahradit stárnoucí pákistánskou flotilu stíhaček Nanchang A-5, Chengdu F-7 a útočných a stíhacích letounů Mirage III a V.
JF-17, kterých je ve službě nejméně 125, jsou páteří PAF. Údajně byly použity k náletům proti militantům v severozápadním Pákistánu a podle jedné zprávy v roce 2017 k sestřelení dronu íránské výroby v jihozápadním Pákistánu.
Současní i vysloužilí představitelé pákistánského letectva rovněž uvedli, že letoun JF-17 sestřelil indický MiG-21 během střetu ve vzduchu v únoru 2019. (Indie uvedla, že její stíhačku sestřelil pákistánský letoun F-16).
Letoun JF-17 byl od svého zavedení do výzbroje několikrát modernizován. Nejnovější verze, Block III, poprvé vzlétla koncem roku 2019 a má několik podstatných vylepšení, včetně přídavného hardpointu, čtyřnásobného digitálního systému fly-by-wire a aktivního radaru s elektronicky snímanou soustavou.
Pákistán považuje JF-17 Block III za stíhačku 4,5 generace a jeho letectvo plánuje pořídit nejméně 50 kusů, z nichž první dorazily v lednu. Stíhačky již byly spatřeny, jak nesou jednu z nejmodernějších čínských střel vzduch-vzduch.
Cenově dostupné a atraktivní
Pákistán v současnosti provozuje nejvíce letounů JF-17. Myanmar, první mezinárodní zákazník, jich provozuje šest a Nigérie tři.
Cena jednoho letounu JF-17 se pohybuje od 15 do 25 milionů dolarů, což znamená, že je výrazně levnější než prakticky všechny ostatní letouny čtvrté generace na trhu. Díky doplňkům, které zvyšují jeho smrtící schopnost, jako jsou zaměřovací moduly, je atraktivní pro země s nízkými rozpočty na obranu, které chtějí víceúčelové bojové letouny.
O letoun JF-17 projevilo zájem několik zemí. Irák údajně souhlasil s nákupem nejméně 12 kusů a Egypt prohlásil, že má zájem o pořízení letounů JF-17 v rámci rozšířené obranné spolupráce s Pákistánem. Ázerbájdžán již několik let tvrdí, že chce letouny JF-17, a Bolívie i Argentina o tomto letounu uvažují.
Argentina rovněž usiluje o rozšíření místní výroby stíhaček. Pokud by získala licenci na domácí výrobu letounů JF-17, mohlo by to zvýšit atraktivitu tohoto letounu pro její sousedy.
Rozšíření prodeje JF-17 by mohlo Číně pomoci zvýšit podíl na trhu s „hodnotnými zbraněmi“ (méně sofistikovanými, ale stále účinnými zbraněmi)mezi zeměmi se středními a nižšími příjmy, které se dlouhodobě spoléhají na Rusko v oblasti stíhaček, obrněných vozidel a těžkého dělostřelectva.
Prodej většího počtu letounů JF-17 však nemusí znamenat větší závislost na čínské vojenské technice. Mnoho zemí stále touží po letadlech vyšší třídy západní výroby a obecně se obávají závislosti na jediném dodavateli, což je důvod, proč mnohé země provozují kombinaci amerických, evropských, ruských a čínských letadel.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.