USA chtějí nové „letadlo soudného dne“, vybraly si C-130J kvůli osmikilometrové anténě

Zdá se nelogické zvolit pro takovou misi velký a poměrně pomalý letoun, ale americká armáda k tomu má své vlastní důvody.

Americké námořnictvo realizuje projekt v rámci projektu E-XX, jehož cílem je vyvinout nový letoun, který nahradí E-6B na bázi Boeingu-707 a bude plnit úkoly TACAMO, jinými slovy zajišťovat komunikaci s ponorkami nesoucími jaderné rakety ICBM.

Podle serveru The Drive tak nyní padla volba na projekt vývoje letounu TACAMO na bázi letounu C-130J, který povede konsorcium vedené společností Northrop Grumman, jehož součástí budou také firmy Lockheed Martin a Raytheon, Skunk Works, Crescent Systems a Long Wave.

Podle současných plánů má být zakázka na dodávku letounů E-XX pro mise TACAMO amerického námořnictva zadána v roce 2025, přičemž nákup a dodávka dokončených letounů (nejméně 9 kusů) má být zahájena v roce 2028.

Na první pohled vypadá nápad upravit dopravní letoun C-130J pro tak specifickou misi jako zavěšení jaderné bomby pod kukuřičný klas. Americká armáda a inženýři však mají pro tuto volbu své vlastní argumenty, které se zdají být skutečně velmi racionální.

Začněme tím, že americké námořnictvo používá k přenosu povelů svým jaderným ponorkám komunikační systém na velmi nízkých frekvencích (VLF), založený na velmi dlouhém anténním kabelu, který se za letu doslova odmotává. Hlavní anténní kabel je dlouhý 7,92 km a pomocný kabel je dlouhý 1,2 km.

Aby posádka TACAMO mohla takový kabel správně odvinout, musí provést řadu ostrých zatáček při velmi nízké rychlosti a na obrázcích níže je vidět, jak obtížné to ve skutečnosti je.

If I were piloting this E-6B TACAMO submarine comms plane, I would be very dizzy. pic.twitter.com/AQUn8QrOBX

— Evergreen Intel (@vcdgf555) December 13, 2019

A pokud se dále zamyslíme nad aerodynamickými vlastnostmi, je tento vojenský dopravní letoun mnohem vhodnější než letoun s proudovými motory na bázi dopravního letadla.

C-130J je svým způsobem „kompaktní“ a zároveň prostorný. To je důležité, protože vývojové konsorcium E-XX musí v podstatě nově navrhnout sadu vybavení pro mise TACAMO a vměstnat ji do rozměrů letounu. Varianta prostého vyjmutí stávajícího vybavení z letounu E-6B a jeho „přenesení“ do letounu C-130J nefunguje už jen proto, že toto vybavení je založeno na zastaralých technologiích.

Americké námořnictvo se rozhodlo nahradit stávající letouny E-6B, protože tyto letouny jsou ve službě již více než 30 let a jejich životnost se blíží ke konci.

Volba letounu C-130J pro mise TACAMO pro americké námořnictvo je nakonec svým způsobem „návratem ke kořenům“. Koneckonců v 70. letech minulého století již americké námořnictvo používalo pro podobné mise letoun na bázi Herculesu pod označením EC-130Q, který byl nakonec nahrazen výše zmíněným E-6B.

Zdroj: thedrive.com, redakce