Britský Královský institut obranných studií (Royal United Services Institute for Defence Studies, RUSI) zveřejnil studii o vývoji ruské armády ve válce proti Ukrajině.
Jak uvádí server Defense Express,jedna z částí této studie byla věnována nepřátelskému dělostřelectvu a můžeme si v ní přečíst následující důležité závěry:
V prvním čtvrtletí roku 2023 se rychlost dělostřelecké palby Rusů pohybovala v rozmezí 12 až 38 tisíc střel denně, přičemž došlo k relativnímu poklesu střel ráže 152 mm a relativnímu nárůstu rychlosti palby ze střel ráže 120 mm. Zároveň byl počet dnů, kdy Rusové vypálili 24 tisíc střel denně nebo více, relativně malý.
Pokud bude tento trend intenzity pokračovat, bude to znamenat, že v roce 2023 Rusové vystřelí maximálně 7 milionů nábojů, zatímco v roce 2022 vystřelí 12 milionů nábojů, přičemž průměrná rychlost střelby bude 20 000 až 60 000 nábojů denně.
Odhadovaný objem vlastní výroby nábojů v Rusku činí 2,5 milionu nábojů ročně. I když mají Rusové stále možnost nakupovat dělostřeleckou munici na zahraničním trhu, nepřítel je stále nucen vyvíjet úsilí ke zvýšení účinnosti své palby. To se projevuje zejména ve způsobu, jakým Rusové mění model dělostřelecké podpory svých vojsk.
Například zatímco na začátku plnohodnotné invaze ruská armáda preferovala vyčlenění 1-2 dělostřeleckých baterií na BTG, v létě 2022 okupanti přešli na formování „dělostřeleckých taktických skupin“ a nyní, na začátku roku 2023, na použití dělostřeleckých brigád, které mají pokrýt určitý úsek fronty.
Systematické údery raketového dělostřelectva AFU na týl nepřítele vedly k tomu, že nyní musí velení ruských vojsk při vydávání povelu k dělostřelecké palbě brát v úvahu dva faktory – prioritu zasažení cíle a množství salvy potřebné ke splnění úkolu.
V současné době ruské dělostřelectvo používá čtyři typy taktiky vedení palby, jejichž podstata se odráží v názvu – „kočovné dělo“, „palebný kolotoč“, „putující četa“ a „dělostřelecký deštník“. Zajímavé je, že aby zvětšili manévrovací prostor svého dělostřelectva, okupanti neustále znovu vytvářejí jakýsi „řetěz“ polních muničních skladů, jejichž objem je určen k plnění konkrétního palebného úkolu.
Zajímavé jsou i následující podrobnosti: Rusové omezili používání svých MLRS, ale zvýšili používání 152mm řízených střel Krasnopol a jako prostředek protibaterie se snaží stále více používat bezpilotní letouny Lancet kamikaze.
Je třeba poznamenat, že tytéž Lancety lze použít i k „aktivnímu lovu“ ukrajinského dělostřelectva. A i když je úspěšnost „lovu“ poměrně nízká, přesto ovlivňuje činnost „bohů války“ ozbrojených sil Ukrajiny.
Je příznačné, že ruští dělostřelci se snaží zintenzivnit používání bezpilotních letounů Orlan-10. Odborníci RUSI se zde odvolávají na slova ukrajinské armády, podle nichž mohou okupanti nyní použít i dva Orlany-10 současně k úpravě palby na určitém úseku fronty. Zároveň se údajně zkrátila doba přenosu dat s následným vydáním souřadnic pro dělostřeleckou palbu na 3-5 minut.
A každá z dělostřeleckých brigád ruské armády nyní může být „pravidelně“ zásobována minimálně několika drony Orlan-10, jejichž nepřetržitá činnost je právě potřebná k vytvoření seznamu cílů pro dělostřelecké údery v pořadí podle důležitosti.
Zdroj: defence-ua.com, redakce
