Vznik alžírského Su-30MKA: Jak se zrodil nejnebezpečnější africký bojový letoun

Těžký dvoumotorový stíhací letoun Su-30MKA dnes tvoří páteř bojového letectva alžírských vzdušných sil a od svého uvedení do služby v roce 2009 poskytuje zemi vedoucí stíhací letoun na africkém kontinentu, který má v regionu jen velmi málo konkurentů, píší na webu Military Watch Magazine.

Su-30 byl vyvinut jako dvoumístný derivát stíhacího letounu Su-27 Flanker s novou generací avioniky, mnohem delším doletem a větší všestranností. Varianta MKA, kterou si Alžírsko objednalo, byla výrazně vylepšena s využitím technologií ze zrušených stíhaček Su-35 a Su-37, včetně radaru Su-37 N-O11M (jednoho z vůbec prvních radarů s elektronicky snímanou soustavou integrovaných do stíhačky), motorů AL-31FP a trysek s vektorováním tahu Su-35. Vzhledem k tomu, že Su-27 byl považován za nejlepší stíhací letoun v éře studené války, nový Su-30MKA tyto výkony velmi výrazně zlepšil.

Alžírsko mohlo získat letouny Su-30MKA s relativně nízkým rizikem, protože vývoj těchto vylepšených variant Su-30 byl již dokončen pro potřeby indického letectva, přičemž indický Su-30MKI, který vstoupil do služby v roce 2002, byl téměř identický s variantou MKA a byl v té době považován za nejschopnější stíhací letoun na světě. Hlavním rozdílem mezi oběma variantami bylo odstranění izraelské avioniky použité na indických letounech kvůli dlouhodobému nepřátelství mezi Alžírem a Tel Avivem.

Hlavním konkurentem v boji o místo v budoucí alžírské flotile byl francouzský lehký stíhací letoun Rafale, který přišel na podobnou cenu, ale jeho provoz byl po dobu životnosti výrazně levnější díky mnohem menším rozměrům a nižším nárokům na údržbu. Vyšší výkony Su-30 však znamenaly, že po testování obou stíhaček v Alžírsku se vyplatilo vynaložit dodatečné náklady.

První letouny Su-30MKA byly objednány v rámci rozsáhlého kontraktu v hodnotě 8 miliard dolarů podepsaného v roce 2006, kdy jich bylo zakoupeno 28 spolu s cvičnými letouny Jak-130 a řadou dalšího vybavení. Ačkoli Alžírsko původně zamýšlelo pořídit menší počet Flankerů a vybudovat flotilu především z vylepšených MiGů-29 s podobně pokročilou avionikou a výzbrojí, Rusko v té době nabízelo pouze sovětské MiGy upravené na moderní standard, nikoli nově postavené, což vedlo Alžírsko k vrácení původních výrobních kusů a jejich výměně za další Su-30. Výsledkem bylo navýšení objednávky Su-30 na 44 letounů, které bylo dohodnuto v roce 2010. Kontrakt z roku 2006 znamenal začátek vážných investic do modernizace alžírských leteckých bojových kapacit a v roce 2015 následovala objednávka dalších 14 letounů Su-30MKA, čímž se flotila rozrostla na 58 letounů.

Od počátku bylo jasné, že Alžírsko zamýšlí, aby jeho flotila Su-30 byla schopna plnit širokou škálu úkolů. Jen pro boj vzduch-vzduch kontrakt z roku 2006 zahrnoval 350 střel R-73 a 250 střel R-77 vzduch-vzduch, přičemž stovky dalších byly zakoupeny později. Ty byly doplněny nejschopnějšími ruskými řízenými střelami pro boj proti lodní dopravě a úderné úkoly – konkrétně 125 kusy Kh-31M a Kh-59.

Následovaly další stovky řízených střel včetně variant Kh-31 pro potlačení protivzdušné obrany. V roce 2019 bylo objednáno dalších 16 stíhaček Su-30MKA a 14 lehčích stíhaček MiG-29M, čímž se flotila Su-30 rozrostla na více než 70 letounů. Schopnosti vzdušného boje jsou pro Alžírsko důležitou prioritou od roku 2011, kdy válečné úsilí NATO proti sousední Libyi učinilo odrazení možných západních útoků kritickým, přičemž hrozba ze strany Západu je považována za stále vysokou. Skutečnost, že žádný evropský stát nevyrábí srovnatelné těžké stíhačky, učinila Su-30MKA obzvláště atraktivní volbou, ačkoli s tím, jak potenciální protivníci Alžírska přechází na větší počet amerických stíhaček F-35 stealth, jejichž plná operační způsobilost se očekává v polovině roku 2020, se očekává, že převaha, které se těší Flankery, se bude snižovat.

Možnost, že Alžírsko zmodernizuje flotilu Su-30 avionikou a výzbrojí nové generace, včetně případných radarů Irbis-E nebo nějakého druhu radaru AESA, jakož i raket vzduch-vzduch R-77M a R-37M, zůstává vysoká. Očekává se také, že flotila bude doplněna o nástupce Su-27 nové generace Su-57, které patří mezi nové prostředky, jež by mohly sloužit jako násobiče sil jednotek Su-30. Spekuluje se, že rusko-alžírský zbrojní kontrakt v hodnotě 7 miliard dolarů, který byl údajně podepsán v roce 2021, zahrnuje modernizaci flotily Su-30 a první stíhačky Su-57 v zemi.

Zdroj: militarywatchmagazine.com