Následující příběh o dvou koťatech, opuštěných v krabici na sněhu u venkovské silnice, vypráví dcera zachránce koťat, Tarah.
„Táta přišel po práci domů a řekl mi, že našel krabici a v ní dvě koťata poté, co dostal stížnost v této konkrétní oblasti, že jsou silnice zaváté sněhem. Jediný důvod, proč se ty kočky našly, je ten, že tudy jel můj táta. Všimli jsme si, že krabice byla umístěna pod větvemi, navíc byla bílá a ze silnice byla sotva vidět.“
„Když jsem tam přišla, zlomilo mi to srdce, ta koťata byla zřejmě velmi nemocná a prochladlá. Byly tam dvě misky s jídlem a deka. Vzali jsme krabici a přinesli kočky k nám domů. Když jsme koťata oddělili od sebe, nepřetržitě mňoukala, dokud nebyla zase spolu, jsou bez sebe vyděšené. Bohužel kočka v přední části krabice vypadala velmi nemocně. Byla špinavá, páchla močí a kolem očí a čumáku měla nějaký sajrajt.“
„Tak jsme je vykoupali. Bylo vidět, jak jsou podvyživená a strašně vyhublá. Zabalili jsme je a dodávali jim tělesné teplo. Jsou to upřímně ty nejroztomilejší kočky, jaké jsem kdy viděla, a to už jsem viděla hodně koček. Tahle se mi schoulila na klíně, když jsem s ní seděla v místnosti. Pořád se otírá o každého, kdo jí to dovolí. Pořád vrní jako blázen. Její kamarádka byla ale pořád dost nemocná a potřebovala co nejdřív k veterináři. Když jsem se ráno probudila, obě kýchaly, tak jsme zavolali veterináři a objednali se na 10:20 ráno.“
„Veterinář nám řekl, že nemocné kočičce budou muset nejspíš amputovat část ocásku, protože je jeho konec studený a ochablý. Máme ho hlídat pro případ, že by začal černat nebo zapáchat. Na jejich trápení byla předepsána antibiotika, probiotika, léky proti bolesti a odčervení. Jsou to dva kocouři (ne kočky, jak jsem předpokládala).“ Více fotografií najdete zde.