Jack Mook je veterán u pittsburské policie. Ve svém volném čase pracuje jako dobrovolník v boxerské tělocvičně Steel City Boxing Gym, kde učí boxovat znevýhodněné děti.
Jednoho dne si uvědomil, že dva z jeho pravidelných studentů už delší dobu nepřišli, a tak se vydal na vyšetřování a našel dva chlapce, které jejich pěstouni zanedbávali, a to, co udělal, navždy změnilo jeho vlastní život i život těchto dvou chlapců.
Josh a Jessee jsou bratři. Narodili se v chudobě a útěchu našli v boxerské tělocvičně Steel City v Pittsburghu. „Moji rodiče, jak všem říkám, nás vždycky milovali. Ale nedokázali se o sebe postarat. Takže jsme spali v dodávkách, spali jsme v karavanech, nebylo to nejlepší místo na spaní. Když jsem vešel dovnitř (do Steel City Boxing Gym), přišlo ke mně hodně přátelství,“ vzpomínal Josh.
Jack věnoval velkou pozornost dětem, které do tělocvičny chodily, a jednoho dne si všiml, že Josh a Jessee přestali chodit. „Začali jsme si dělat starosti a začali jsme po nich pátrat,“ řekl Jack. Mook chlapce našel a dozvěděl se, že jejich rodiče o ně přišli kvůli jejich boji s drogami. Byli ponecháni v péči příbuzných, kde už nebyli o nic ochuzeni, ale byli zanedbáváni.
„Joshe jsem nakonec našel v prosinci, těsně před Vánocemi, a nevypadal dobře. Na zátylku měl nějakou vyrážku – lupénka. Kousance od blech, vpadlé tváře. S Joshem jsme se vydali na cestu a já mu přinesl něco k jídlu,“ řekl Jack. Josh byl během této krátké jízdy autem velmi tichý. Jack se rozhodl, že si s ním promluví.
„Místo abych byl trenér, byl jsem v tomhle případě policajt. Co se to tu děje, Joshi? Musíš mi říct, co se děje,“ řekl Jack. V tu chvíli už to Josh nevydržel, rozplakal se a řekl: „Na koberci jsou psí výkaly. Nutí nás to uklízet kartáčkem na zuby.“ Poté, co Josh Jackovi vyprávěl hrozné historky o utrpení, kterým si chlapci prošli, řekl Jack Joshovi: „Joshuo, vydrž. Postarej se o svého bratra. Uvidíme, co se dá dělat.“
„Když jsem přišel domů, cítil jsem se sobecky a provinile, že tam mám celý dům a tyhle děti tím procházejí. Tak jsem se hned v tu chvíli rozhodl, že se do toho pustím a půjdu pro ně“. A tak hned v tu chvíli Jack zahájil proces, aby mohl bojovat o opatrovnictví těchto dvou chlapců. Měl celý dům pro sebe, tak proč by si tam nemohl vzít dva chlapce, kteří by potřebovali bezpečné prostředí. Naštěstí pro Jacka měli teta a strýc chlapců vážný střet se zákonem, a tak se celý proces urychlil. „Jakmile jsme s Jackem nasedli do auta, všechen stres, vztek, deprese, všechno mě ten den opustilo. Všechno,“ vzpomíná Josh.
Uplynulo několik let, ale Jack oba bratry adoptoval. „Když soudce podepsal adopční papíry, pochopil jsem, proč Grinch dostal na konci filmu velké srdce. Přesně tak jsem se cítil… Smích, štěstí, jejich tváře jsou plné. Jsou najedení. Jsou to zdraví kluci,“ řekl Jack.
Josh se o Jackovi vyjadřuje pochvalně. „Dostal mě z toho, kde jsem byl. Zachránil mě. Jak všichni říkají, všechno se děje z nějakého důvodu a Bůh jedná záhadným způsobem.“ Jessee, mladší z obou bratrů, říká: „Kdyby Jack nezasáhl, vyrostl by ze mě jeden z těch kluků na ulici – bez práce, bez diplomu nebo čehokoli jiného, žádající o drobné a tak.“
Josh si myslí, že kdyby jim Jack nepřišel na pomoc, zemřeli by. Jessee a Josh se konečně mohou těšit na budoucnost. Josh chce dokonce vstoupit do armády stejně jako Jack, aby mohl jít v jeho stopách.
Zdroj: abcnews.go.com, dailymail.co.uk
