Některé včely bez žihadel si mohou vybrat, zda se stanou dělnicemi nebo královnou, ale v každém úlu jsou popraveny tisíce uchazečů o trůn.
Asi pětina všech larev včel bez žihadel Melipona se začne vyvíjet jako královny, ale včelstvo přijme pouze jednu. Zbytek je napaden dělnicemi se silnými čelistmi během několika vteřin poté, co vylezou z buněk.
Biologové pojali podezření, že včelstva tohoto druhu nadměrně množí královny jako chytrou evoluční strategii k ovládnutí jiných včelstev. Nyní se však zdá, že je to prostě důsledek „sobectví“ jednotlivých larev na úkor celé kolonie.
Ve většině včelstev dělnice vyberou jednu larvu, která se stane jedinou královnou a umístí ji do větší buňky a krmí ji speciální stravou. Všechny larvy rodu Melipona však žijí v buňkách stejné velikosti a dostávají stejnou potravu.
V roce 2010 vědci naznačili, že dělnice rodu Melipona krmí budoucí královny chemickou látkou zvanou geraniol. Vědci se zamýšleli nad tím, zda si vybírají tolik královen proto, aby se DNA včelstva šířila do dalších včelstev prostřednictvím parazitismu.
V laboratoři také podali vyšší dávky geraniolu nebo fyziologického roztoku více než 600 larvám. Ke svému překvapení zjistili, že dodatečné dávky geraniolu neměly vliv na vývoj larev, což znamená, že dělnice přece jen nekontrolovaly produkci matek.
Genetické sekvenování odhalilo, že DNA každého včelstva zůstala stoprocentně shodná a nevykazovala žádné známky parazitismu přestože je známo, že dva další druhy včel rodu Melipona napadají jiná hnízda.
Vědci zdůrazňují, že se pravděpodobně nejedná o vědomé touhy jednotlivých larev stát se královnou. Spíše se jedná o biologicky podmíněné preference. Existuje sice genetické sobectví, ale to neznamená, že o něm jedinci nějak přemýšlejí.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.