Příroda a zvířata

Příběh Máši: Hrdinská snaha o evakuaci a záchranu medvědice z Ukrajiny

Uložit článek na později

Když dorazila Máša, euroasijská medvědice hnědá, do Halmeu na rumunské straně hranice s Ukrajinou, byl přechod plný uprchlíků, matek s dětmi, babiček a dědečků, mladých žen, které cestovaly samy.

Máša odpočívala na zadním sedadle dodávky, kterou si její opatrovník Lionel de Lange pronajal na její evakuaci ze země. Brzy se k ní začali přibližovat lidé, zvědaví na divoké zvíře. De Lange byl nervózní z toho, jak budou reagovat.

Příběh Máši a de Langeho staví do centra pozornosti nejen nelidské oběti brutální ruské války, ale také ošetřovatele na Ukrajině, kteří riskují své životy, aby zvířata zachránili.

Někteří z nich, jako de Lange, zakladatel a ředitel ukrajinské záchranné organizace Warriors of Wildlife, podnikají nebezpečné cesty, aby zvířata doprovodili do bezpečí. Jiní zůstávají doma a starají se o domácí mazlíčky nebo o divoká zvířata v zajetí v zoologických zahradách a útulcích uprostřed tenčících se zásob potravin a napětí způsobeného neustálým bombardováním.

Máša konečně dorazila do medvědího útulku Libearty v rumunském Zarnesti, kde žije 117 medvědů hnědých zachráněných z cirkusů, klášterů, hotelů a turistických atrakcí téměř ve všech evropských zemích. Máša byla jedním z prvních medvědů evakuovaných z Ukrajiny po ruské invazi.

V medvědí rezervaci Libearty, největší rezervaci pro medvědy hnědé na světě, bylo pro Mášu místo. „Dohodli jsme se, že ji 28. února přestěhujeme,“ říká de Lange. „Ve čtvrtek 24. února ráno jsme se probudili do ostřelování a byli jsme pod palbou,“ dodal.

O dva dny později musel de Lange opustit svůj domov v Chersonu, který byl nyní pod ruskou okupací a v humanitární krizi kvůli nedostatku potravin a zdravotnického materiálu. Pěšky a stopem se dostal do Rumunska, kde začal shánět vozidlo, kterým by se mohl dostat na Ukrajinu za Mášou.

Poté, co ho odmítlo šest půjčoven, si zajistil dodávku a naložil do ní více než 725 kilogramů potravin, zdravotnických potřeb a potřeb pro osobní hygienu, aby je dopravil lidem na Ukrajinu. De Lange řekl půjčovně, že jede na Ukrajinu s pomocí, ale neřekl jim, že veze zpátky medvěda.

20.března se de Lange vrátil do Sambiru, kde se o Mášu staral zaměstnanec organizace Warriors of Wildlife, a medvědici dal sedativa, aby ji dostal do přepravní klece, a vydal se na dvacetihodinovou cestu zpět do Rumunska. Než dorazili do Libearty, vzdálené dalších 10 hodin od ukrajinských hranic, Máša zběsile chodila v kruzích a odmítala jíst i opustit klec. „Myslím, že se jí vrátily vzpomínky na to, jak se znovu ocitla v kočovném cirkuse,“ říká Lange.

„Večer, když dorazila, bylo to pro nás všechny hrozné,“ říká Cristina Lapisová, zakladatelka a ředitelka medvědího útulku Libearty. „Nechtěla pít, jíst ani nic jiného. Odmítala med. Jen se třásla,“.

Druhý den ráno už na tom byla Máša o něco lépe. Nesměle vstoupila na trávu. Objevila svůj bazén a dívala se na svůj odraz ve vodě. A přes plot svého výběhu viděla další medvědy.

„Představte si, že jste 22 let neviděli jiného medvěda,“ říká Lapisová. „Když uviděla ostatní medvědy a začala je očichávat, všichni jsme se rozplakali.“

Zdroj: nationalgeographic.com

Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.

 

Přihlásit přes Seznam

 

Přihlásit se přes náš web

 

Ještě nemáte účet? Staňte se členem.

Upozornit na nové komentáře
Upozornit na
0 Komentáře
Inline zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
0
Co si o tom myslíte? Napište nám váš názorx