Nová studie naznačuje, že otočení magnetických pólů Země před 42 000 lety nakrátko, ale dramaticky snížilo sílu magnetického pole a mohlo vyvolat kaskádu environmentálních krizí na Zemi.
S pomocí nového přesného datování uhlíku získaného z fosilií prastarých stromů vědci dali do souvislosti změny v klimatických modelech, vymírání velkých savců a dokonce i změny v chování lidí těsně před a během krátkého přepólování magnetických pólů, které trvalo méně než tisíc let.
Jde o první studii, která přímo spojuje přepólování magnetických pólů s rozsáhlými změnami životního prostředí. Během přepólování může ochranné magnetické pole Země, které chrání planetu před přívalem nabitých částic proudících ze Slunce, ztratit na síle. Někteří vědci proto předpokládají, že tato událost mohla souviset s vymíráním.
Důkazy o tom se však ukázaly jako nepolapitelné. „Panovalo všeobecné přesvědčení, že geomagnetické změny nemají žádný vliv na klima ani na nic jiného,“ říká Alan Cooper, evoluční biolog z BlueSky Genetics v Adelaide. Jedním z důvodů tohoto přesvědčení je nedostatek přesných dat pro načasování a trvání geomagnetické události, která by korelovala se záznamy o životním prostředí, ledových jádrech a magnetických horninách.
Do hry vstupuje novozélandský strom kauri, který patří k nejstarším na světě a v bažinatých močálech země se zachovaly relikty těchto stromů. Cooper a jeho kolegové získali příčné řezy ze čtyř prastarých stromů vyzvednutých z bažin u pramenů Ngāwhā na severu Nového Zélandu a analyzovali je na přítomnost uhlíku-14, radioaktivní formy uhlíku.
Zejména jeden masivní dochovaný kmen z doby před 41 000 lety poskytl 1700 let dlouhý záznam uhlíku-14. Tento záznam odhalil významné změny v obsahu uhlíku-14 v období před přepólováním. Zvýšený příliv kosmického záření k čemuž by došlo při oslabení magnetického pole, by také produkoval více uhlíku-14 v atmosféře, což je uhlíková stopa, která by se pak začlenila do tkání stromů.
Tým simuloval, jak by oslabené magnetické pole mohlo změnit průběh počasí v atmosféře. Počítačová analýza naznačila, že nárůst nabitých částic vstupujících do atmosféry by také zvýšil produkci atmosférického vodíku a oxidů dusíku molekul, které mají tendenci spotřebovávat ozon.
To by snížilo schopnost stratosférického ozonu chránit obyvatele Země před ultrafialovým zářením. Změny v atmosféře by také ovlivnily, kolik slunečního světla je pohlcováno v různých vrstvách atmosféry, což by vedlo k rozsáhlým změnám ve vývoji počasí, které by vedly k ochlazení planety.
Vědci dlouho diskutovali o tom, zda za vymírání, které vyhubilo takové obří savce, jako jsou mamuti srstnatí a Diprotodon, druh supervelkého australského vombata, mohou spíše klimatické změny nebo lidští lovci.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.