Garáž, která změnila svět: Tady vznikla kalkulačka a tajná zbraň

Byli dva a měli 500 dolarů. Vyráběli hardware pro společnost Disney, pracovali na tajné zbrani, která pomohla vyhrát druhou světovou válku, vytvořili kapesní kalkulačku a dotykový počítač. Způsobili revoluci ve světě a založili mýtus Silicon Valley. A všechno to začalo v garáži.

Garáž stála na malém dvorku půvabného domu na adrese Addison Avenue 367 v kalifornském Palo Altu – v místě, které dnes známe jako Silicon Valley. William Hewlett, pětadvacetiletý absolvent elektrotechniky na Stanfordově univerzitě, napsal o tomto domě svému vřelému příteli ze studií Davidu Packardovi toto:

“Líbil se mi tak moc, že jsem si ho rovnou pronajal…. Byl o tolik lepší než všechno, na co jsme se doposud dívali, že si myslím, že se nevyplatilo čekat. Garáž už má betonovou podlahu a pracovní stůl.”

Nemovitost v Palo Altu se měla stát nejen rodinným domem Davida a jeho ženy Lucille (William se usídlil v malé kůlně vedle garáže), ale především sídlem společnosti, kterou Packard a Hewlett hodlali založit.

Prvním výrobkem dvou mladých inženýrů byl inovativní zvukový oscilátor 200A. Na rozdíl od obdobných zařízení na tehdejším trhu využíval žárovku zabudovanou v obvodu jako rezistor pro generování záporné zpětné vazby – jednoduché, ale geniální řešení, díky němuž byla generovaná zvuková vlna dokonalá a stabilní.

S velmi omezenými prostředky v podobě 538 dolarů, které si vypůjčili od svého univerzitního mentora Fredericka Termana (vzhledem k tehdejší hodnotě dolaru by to dnes bylo asi 11 000 dolarů, což je přibližně 255 000 korun), hospodařili, jak nejlépe mohli.

200A byl vytvořen ze standardních dílů umístěných v rádiové skříni, přičemž přední panel byl ručně vyroben z řezaného a vrtaného hliníku. Smalt nanesený stříkáním byl vypálen v kuchyňské troubě.

Trh si rychle všiml a ocenil kvality nového oscilátoru, což se promítlo do objednávek a ty do prvních zisků. Nezanedbatelný byl i fakt, že 200A stál necelých 85 dolarů, zatímco za konkurenční výrobky, které se stále potýkaly se stabilitou generovaného průběhu, bylo třeba zaplatit ne méně než 200 dolarů.

Prodeje šly tak dobře, že se Will a Dave již v roce 1939 rozhodli společnost oficiálně zaregistrovat pod názvem složeným z jejich jmen. O tom, které bude první a které druhé, se rozhodovalo hodem mincí.

Oscilátory vyráběné společností HP zaujaly Buda Hawkinse, vedoucího zvukové techniky ve studiích Walta Disneyho. Bylo to přesně to, co hledal. Oba přátelé provedli několik drobných změn a přizpůsobili své zařízení potřebám společnosti Disney, která zakoupila osm kusů.

Od tajné zbraně po sen každého inženýra

Během druhé světové války, která začala krátce po ní, byli schopní inženýři jako Hewlett a Packard v nouzi. Jejich společnost vyráběla měřicí přístroje a elektronická zařízení navržená předními univerzitami a výzkumnými ústavy na zakázku ministerstva obrany a sami pracovali mimo jiné na zařízeních pro rušení radarů a na technologii, která byla téměř stejně přísně střežena jako vznikající jaderná bomba v rámci projektu Manhattan a podle některých historiků měla přinejmenším stejný vliv na průběh války: bezkontaktní rozbušky.

Tato technologie, která v té době hraničila s fantastikou, umožnila dramaticky, o několik řádů, zvýšit účinnost protiletadlové obrany, takže japonská taktika nevybíravých, sebevražedných leteckých útoků kamikadze způsobila americkému loďstvu jen omezené ztráty.

Konec války byl pro společnost HP okamžikem skutečného rozkvětu. Nové zkušenosti, dovednosti a kontakty získané prací pro armádu spolu se značným přílivem peněz z válečných zakázek pomohly urychlit růst společnosti.

V roce 1968 uvádí HP na trh programovatelnou stolní kalkulačku, zařízení, které je prakticky osobním počítačem, velkým a drahým. Bill Hewlett je spokojen, ale vyzývá své lidi výzvou, která se v té době zdá nemožná: chce vidět kalkulačku s podobnými schopnostmi, ale levnější a hlavně takovou, která se vejde do kapsy u košile.

Tento úkol se inženýrům podaří splnit již v roce 1972: první kapesní vědecká kalkulačka HP-35 je absolutním hitem, okamžitě se stane snem každého inženýra a téměř přes noc nahradí logaritmické posuvné pravítko.

Pak už se toho děje jen víc a víc. První osobní počítač a první model počítače kompatibilního s IBM, který běží pod MS-DOS, ukazují inovativní myšlení konstruktérů HP. Jeden je konstruován tak, aby byl snadno přenosný, s obrazovkou, klávesnicí a tiskárnou integrovanými do hlavní jednotky v jediném šasi, druhý využívá dotykový displej, což umožňuje rychlejší a intuitivnější ovládání.

Vstup na trh s tiskárnami, počátky internetové revoluce, které se HP aktivně účastní (HP.com je šestou registrovanou doménou .com), rozmach trhu se spotřebními zařízeními a konečně nástup éry mobility. Společnost dvou studentů Stanfordovy univerzity se rozrůstá a chytá se každé z těchto vln a rychle se stává jedním z nejsilnějších hráčů v odvětví informačních technologií a po určitou dobu je největším prodejcem osobních počítačů na světě.

Filozofie garáže

Pokud se podíváte na to, jak vypadala typická firma v první polovině 20. století, získáte obrázek organizace s přísnou hierarchickou strukturou a téměř vojenskou disciplínou, s velmi jasným rozdělením zaměstnanců a řízením, v němž má vždy pravdu nadřízený.

Takové podniky fungovaly jako dobře promazané, cílevědomé mechanismy. Avšak stejně jako mechanismy se nedokázaly měnit a s lidmi, kteří v nich pracovali, zacházely jako s ozubenými kolečky – zaměnitelnými a bezejmennými.

V garáži, kde pracuje přítel se svou ženou, tomu tak není. Od samého počátku byl podnik HP založen na nadšení a důvěře. Bill a Dave, přátelé z vysoké školy, navrhovali a vyráběli hardware, zatímco Lucille, Daveova manželka, se starala o finance a dokumenty společnosti.

Jejich první zaměstnanec, Harvey Zieber, pracoval mnoho let na základě smlouvy uzavřené ústně u kuchyňského stolu a zpečetěné podáním ruky – to stačilo. Nejdůležitější však bylo, že ačkoli se firma rychle rozrůstala, již v roce 1940 se přestěhovala do vlastních budov a v roce 1945 měla téměř 150 zaměstnanců, z hlediska atmosféry, kultury práce a stylu řízení zůstávala v garáži.

Úspěch společnosti HP

Dave Packard i Bill Hewlett byli hrdí na to, že znají své lidi a starají se o jejich potřeby. Společnost HP byla jednou z prvních firem, která zavedla program zdravotní péče pro zaměstnance a také začala používat open space kanceláře. Na každoročních rodinných piknicích postávalo vedení kolem grilu a dávalo zaměstnancům saláty, povídali si a společně se bavili. Podobná atmosféra svobody panovala i v práci.

Společnost HP sice nevytvořila Silicon Valley (k tomuto fenoménu přispěla řada faktorů), ale její zakladatelé jistě vytvořili mýtus, který inspiroval generace mladých, schopných inženýrů a vývojářů, kteří změnili svět, a “začátky v garáži” se v našem světě staly často opakovaným tématem.

Zdroj: HP, Wikipedia, History Computer, redakce