Retro: Komunikátor pro vyvolené! Motorola V100 a její „bondovka“

Psal se rok 2000. Rok plný krásných a úžasných technologických zařízení. Jedno z nich však vyčnívalo z davu svou extravagancí. Americká Motorola představila teenagerský hit s názvem V100 Communicator.

Jak již vyplývá z názvu zařízení, Motorola se chtěla zaměřit na manažery. V této oblasti chtěla také konkurovat přístrojům Nokia nebo PDA Palm. Zdání však někdy klame. Motorola to pojala po svém a vytvořila designově velmi svěží komunikátor, který nakonec oslovil především teenagery. Důvodem byl právě design.

Model V100 se dodával ve třech barvách: zelené, modré a hnědé. Přístroj byl plastový a první dvě barvy byly vyrobené z průhledného plastu. Vzhledem k tomu, že zařízení mělo v názvu písmeno V, patřilo do řady sklápěcích zařízení. Rozměry však nebyly úplně klasické: 83 x 44 x 25 mm a hmotnost 83 g z ní dělaly takový malý zázrak.

Po otevření se před vámi objeví černobílý displej. Ze zadního krytu vystupuje černá anténa. Na spodní straně se nachází QWERTY klávesnice s řadou užitečných tlačítek pro ovládání zařízení. V100 má možnost hlasového vytáčení 25 telefonních čísel. Pomocí funkce „VoiceNotes“ můžete do V100 nahrát několik tříminutových hlasových zpráv. Samozřejmě si je můžete také zpětně poslechnout.

V100 je ale samozřejmě plnohodnotný komunikátor. V roce 2000 nabízel připojení na WAP, díky čemuž jste mohli být stále ve spojení se světem, číst nejnovější zprávy a podobně. Samozřejmě nechybí ani e-mailový klient. Rychlost internetového připojení je 9,6 kb/s. Je třeba vzít v úvahu, že se jedná o jednoduché WAP připojení, takže rychlost je adekvátní a načítání stránky obvykle trvalo několik sekund.

Mezi další praktické funkce patří hodiny, datum, budík a tři hry: Hanojské věže, Baccarat a Bricks. Je však několik věcí, které musíme Motorole vytknout. Chybí jí například plánovač, který je u zařízení typu komunikátor velmi důležitý. Dalším minusem je, že z V100 nelze telefonovat, pokud k němu nepřipojíte handsfree – tomu se ve své době říkalo „bondovka“. Telefon totiž nemá mikrofon ani reproduktor. To považuji za velké mínus, protože ne každý byl ochoten nosit sluchátka s mikrofonem neustále u sebe.

Nakonec bych Motorola V100 Communicator označil za komunikátor pro teenagery. Proč? Její design ji předurčuje spíše mladým lidem a její výbava není stoprocentně komunikátorská. Ale právě to teenageři ocení. V roce 2000 bylo psaní textových zpráv na denním pořádku a plnohodnotná klávesnice tomu také napomáhala, prohlížení WAPu a tím i kontakt se světem je také výhodou. Osobně musím říct, že mám „Véstovku“ stále na pracovním stole a vždycky si ji rád zapnu a užívám si tu nostalgickou atmosféru.

Autor: Marián Barienčík