Celosvětová fotovoltaická kapacita vzrostla a podle Mezinárodní agentury pro energii nyní solární energie vyrábí téměř 4 % světové elektřiny. Odborníci však tvrdí, že tento ohromující růst nízkouhlíkové energetiky je zároveň tikající časovanou bombou.
Více než 90 % fotovoltaických panelů je založeno na krystalickém křemíku a jejich životnost je přibližně 30 let. Předpovědi naznačují, že do roku 2030 skončí životnost 8 milionů tun těchto panelů, přičemž do roku 2050 se předpokládá, že tento počet dosáhne 80 milionů tun.Dnešní technologie recyklace těchto jednotek jsou však neefektivní a využívají se jen zřídka.
To představuje obrovský problém. Fotovoltaické panely obsahují toxické materiály, jako je olovo, které mohou způsobit znečištění životního prostředí. Přesto se jich mnoho po zániku vyhazuje na skládky. Obsahují také cenné materiály, které by mohly být znovu použity k výrobě nových solárních článků, ale dnes se těmito zdroji většinou plýtvá.
V USA neexistují žádné federální předpisy, které by nařizovaly recyklaci fotovoltaických panelů, a podle americké Národní laboratoře pro obnovitelnou energii se v zemi recykluje méně než 10 % vyřazených panelů.
Dokonce i v Evropské unii, kde právní předpisy vyžadují recyklaci fotovoltaických panelů, mnoho zařízení na zpracování odpadu sbírá pouze materiály, jako jsou hliníkové rámy a skleněné kryty, které tvoří více než 80 % hmotnosti křemíkových panelů. Zbývající hmota se často spaluje, přestože obsahuje prvky jako stříbro, měď a křemík, které dohromady tvoří dvě třetiny peněžní hodnoty materiálů křemíkového panelu.
Společnosti a výzkumní pracovníci se nyní předhánějí v přípravě na hrozící vysoké množství fotovoltaického odpadu. Vyvíjejí technologie, které slibují získat z článků mnohem více užitečných materiálů a zároveň snížit náklady a dopady recyklace na životní prostředí.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.