Astronauti možná jednou budou pít vodu z dávných měsíčních sopek

Nový výzkum ze státní univerzity v Boulderu naznačuje, že sopky mohly zanechat na měsíčním povrchu ledové vrstvy, které se nacházejí na pólech Měsíce a na některých místech mohou mít tloušťku desítek nebo dokonce stovek metrů.

Před miliardami let došlo na Měsíci k sérii sopečných erupcí, které pokryly žhavou lávou stovky tisíc čtverečních kilometrů jeho povrchu. V průběhu věků tato láva vytvořila tmavé skvrny, které dnes dávají tváři Měsíce jeho známý vzhled.

Podle nového výzkumu mohly sopky zanechat na měsíčním povrchu ledové vrstvy. “Představujeme si to jako námrazu na Měsíci, která se vytvořila v průběhu času,” řekl Andrew Wilcoski, hlavní autor nové studie.

Výzkumníci využili počítačové simulace, aby se pokusili napodobit podmínky na Měsíci dlouho před vznikem složitého života na Zemi. Zjistili, že dávné měsíční sopky chrlily obrovské množství vodní páry, která se pak usazovala na povrchu a vytvářela zásoby ledu, který se možná stále skrývá v měsíčních kráterech.

Nová studie doplňuje rostoucí počet důkazů, které naznačují, že Měsíc může být zaplaven mnohem větším množstvím vody, než se vědci dříve domnívali.

Zdroj: phys.org

Upozornit na nové komentáře
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
0
Budeme rádi, když okomentujete tento článekx