Galaxie s názvem HD1 je možná nejvzdálenějším objektem, který kdy astronomové spatřili.
Její ohromující jasnost je obtížně vysvětlitelná a může být způsobena obrovskou černou dírou v jejím středu nebo vznikem extrémně hmotných prvotních hvězd, což obojí mate naše chápání raného vesmíru.
Fabio Pacucci z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v Massachusetts a jeho kolegové objevili HD1 procházením rozsáhlých veřejných souborů dat z několika nejvýkonnějších dostupných teleskopů. Poté ji znovu pozorovali pomocí soustavy ALMA v Chile.
Astronomers have found what may be the most distant galaxy ever seen https://t.co/kIfJX8DnPo
— Science Research (@ScienceResear16) April 7, 2022
Tato pozorování ukázala, že HD1 je od nás vzdálena asi 33,4 miliardy světelných let, což je o více než miliardu světelných let dále než předchozí nejvzdálenější objekt, který byl kdy pozorován, galaxie GN-z11. Taková vzdálenost je možná, přestože stáří vesmíru je pouze asi 13,8 miliardy let, a to díky zrychlujícímu se rozpínání vesmíru.
Galaxie je mimořádně jasná v ultrafialových vlnových délkách, což znamená, že cokoli, co produkuje její světlo, je pravděpodobně extrémně horké. Existují dva možné způsoby, proč září tak jasně. Buď v ní probíhá exploze tvorby hvězd, která je mnohem větší, než bychom při relativně malé velikosti galaxie očekávali, nebo se v ní nachází aktivní supermasivní černá díra.
Pokud je odpovědí hvězdná erupce, musel by HD1 každý rok vyprodukovat hvězdy o hmotnosti asi 110krát větší než Slunce. “Jedním z vysvětlení je, že v této galaxii možná nevznikají normální hvězdy, ale primordiální hvězdy, které jsou mnohem hmotnější a mnohem žhavější než běžné hvězdy v okolí,” říká Pacucci.
Druhým vysvětlením je, že HD1 by mohla hostit nečekaně kolosální supermasivní černou díru. “Pozorování černé díry o hmotnosti 100 milionů Sluncí tak brzy v historii vesmíru by bylo opravdu převratné, protože bychom si opravdu nebyli jisti, jak se taková díra zformovala,” říká Pacucci.
Černé díry potřebují k růstu čas a HD1 je tak vzdálená, že ji pozorujeme v podobě, v jaké byla pouhých 330 milionů let po velkém třesku, takže není jasné, jak se černá díra mohla tak rychle zvětšit.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.