Vědci zjistili, které vlastnosti mohou zvyšovat pravděpodobnost, že člověk bude tvrdit, že slyší hlasy mrtvých.
Podle výzkumu publikovaného v roce 2021 se neobvyklé sluchové zážitky v dětství a vysoká náchylnost ke sluchovým halucinacím vyskytují silněji u sebepopisných jasnovidných médií než v běžné populaci. Toto zjištění by nám mohlo pomoci lépe porozumět rozrušujícím sluchovým halucinacím, které provázejí duševní choroby, jako je schizofrenie.
Spiritualistické zkušenosti s jasnovidectvím a jasnoslyšením zážitek, kdy něco vidíme nebo slyšíme bez vnějšího podnětu a připisuje se to duchům zemřelých, mají velký vědecký význam jak pro antropology studující náboženské a duchovní zkušenosti, tak pro vědce zkoumající patologické halucinační zážitky.
Výzkumníci by zejména rádi lépe porozuměli tomu, proč někteří lidé se sluchovými vjemy uvádějí spirituální zážitky, zatímco pro jiné jsou spíše stresující.
„Spiritualisté mají tendenci hlásit neobvyklé sluchové zážitky, které jsou pozitivní, začínají v raném věku a které jsou pak často schopni kontrolovat,“ vysvětlil psycholog Peter Moseley z Northumbrijské univerzity ve Velké Británii. „Pochopení toho, jak se tyto zážitky vyvíjejí, je důležité, protože by nám to mohlo pomoci lépe porozumět také znepokojivým nebo nekontrolovatelným zážitkům slyšení hlasů,“ dodal psycholog Moseley.
Spolu se svým kolegou psychologem Adamem Powellem z Durhamské univerzity ve Velké Británii naverboval a provedl průzkum mezi 65 jasnovidnými médii z britské Národní unie spiritistů a 143 členy běžné populace rekrutovanými prostřednictvím sociálních médií, aby zjistil, co odlišuje spiritisty od běžné veřejnosti, která obvykle neuvádí, že slyší hlasy mrtvých.
Celkem 44,6 % spiritistů uvedlo, že slyší hlasy denně, a 79 % uvedlo, že tyto zážitky jsou součástí jejich každodenního života. A zatímco většina z nich uvedla, že slyší hlasy uvnitř své hlavy, 31,7 procenta uvedlo, že hlasy jsou i vnější.
Výsledky průzkumu byly zarážející
V porovnání s běžnou populací uváděli spiritisté mnohem větší víru v paranormální jevy a méně se zajímali o to, co si o nich myslí ostatní lidé. Spiritualisté vcelku zažili svůj první sluchový zážitek mladí, v průměrném věku 21 let, a uváděli vysokou míru pohlcení. To je termín, který popisuje úplné ponoření do duševních úkolů a činností nebo změněných stavů a to, jak efektivně se jedinec dokáže vyladit na okolní svět.
Kromě toho uváděli, že jsou náchylnější k zážitkům podobným halucinacím. Výzkumníci poznamenali, že před svými zážitky o spiritismu obvykle neslyšeli, spíše na něj narazili při hledání odpovědí.
Tyto výsledky podle vědců naznačují, že slýchání „hlasů mrtvých“ tedy pravděpodobně není důsledkem tlaku vrstevníků, pozitivního sociálního kontextu nebo sugestibility v důsledku víry v paranormální jevy. Místo toho tito jedinci přijímají spiritualitu, protože odpovídá jejich zkušenostem a je pro ně osobně významná.
„Zdá se, že pro naše účastníky dávají principy spiritualismu smysl jak mimořádným zážitkům z dětství, tak častým sluchovým jevům, které zažívají jako praktikující média,“ uvedl Powell. „Všechny tyto zážitky však mohou být spíše důsledkem určitých sklonů nebo raných schopností než prosté víry v možnost kontaktu s mrtvými, pokud se člověk dostatečně snaží,“ dodal Powell.
Ve svém výzkumu došli k závěru, že by se v budoucnu měly zkoumat různé kulturní kontexty, aby se lépe pochopil vztah mezi vstřebáváním, vírou a zvláštním duchovním zážitkem, kdy duchové šeptají člověku do ucha.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.