Vědci z Univerzity Palackého a jejich spolupracovníci objevili nový druh láčkovky, známý jako Nepenthes pudica, který své pasti zakládá pod zemí a požírá podzemní kořist.
Existuje přibližně 160 druhů láčkovek, z nichž všechny pocházejí z rodu Nepenthes, které se spoléhají na to, čemu vědci říkají pasti. Fungují tak, že vylučují nektar nebo pomocí vizuálních návnad lákají kořist, obvykle bezobratlé živočichy, jako je hmyz, ale příležitostně i malé obratlovce, jako jsou plazi a hlodavci. Okraj džbánu funguje jako jakýsi listový horizont událostí. Jakmile překročí bod, odkud není návratu, vlhkost z kondenzace nebo dalšího nektaru způsobí, že kořist vklouzne dovnitř, kde se utopí a je pomalu sežrána.
Láčkovky obvykle vytvářejí své pasti (což jsou upravené listy stočené do sebe) nad zemí a spoléhají na to, že je najde létající nebo lezoucí hmyz. Dosud nebyly známy žádné láčkovky, které by si nárokovaly podzemní loviště. Jedinečná strategie získávání zdrojů u Nepenthes pudica to mění.
Vědci nalezli tyto rostliny v pěti oblastech v nižších horských deštných lesích severního Kalimantanu v Indonésii, kde rostou v blízkosti velkých stromů. Tyto stromy vysílají do půdy své velké, rozvětvené kořeny, a když stromy odumřou nebo se jejich kořeny posunou, zanechávají po sobě půdní dutiny. Nepenthes pudica tyto půdní dutiny využívá a ukládá do nich své džbány, které však nejsou zcela pasivní. Pokud v půdě žádné dutiny nejsou, tato podnikavá rostlina si je sama vytvoří.
Své džbány buduje přímo v půdě nebo pod listovým opadem či mechovým pokryvem. Živí se převážně mravenci, kteří při hloubení podzemí narazí na pasti, ale vědci v jejich smrtících pastech objevili i další bezobratlé, včetně larev komárů a červů.
Zajímavé je, že některé larvy nevykazovaly známky trávení, což naznačuje, že by mohly být schopny přežít uvnitř džbánů. To však není zcela neobvyklé. Jiné druhy nepenthes mají s některými larvami symbiotický vztah. Larvy žijí uvnitř tekutiny džbánku a živí se jiným hmyzem, který do něj spadne, pak vylučují živiny, které rostliny spotřebovávají.
Masožravé rostliny byly už tak dost podivné, když převrátily scénář vztahu predátor-kořist. Přesun do podzemí, daleko od zářivého slunečního světla, je posouvá do úplně jiné sféry. To jen dokazuje, že příroda je mnohem bizarnější, než si někdy myslíme.
