Vědci zjistili původ epidemie moru, které se říkalo „černá smrt“, více než 600 let poté, co se dostala do lidské populace.
Středověký dýmějový mor byl poprvé zaznamenán ve 14. století a byl počátkem téměř 500 let trvající vlny vražedných nemocí označovaných jako druhá morová pandemie. Černá smrt zabila miliony lidí a byla považována za jednu z největších katastrof infekčních chorob v dějinách lidstva.
Vědci se domnívají, že černá smrt se poprvé objevila v severním Kyrgyzstánu koncem 30. let 13. století. Tým ze skotské University of Stirling a německého Institutu Maxe Plancka a Univerzity v Tubingenu analyzoval starověkou DNA odebranou ze zubů koster objevených na hřbitovech poblíž jezera Issyk Kul v oblasti Tian Shan v Kyrgyzstánu.
Tým zjistil, že pohřebiště v Kara-Džigachu a Buraně byla vykopána již koncem 80. let 19. století, přičemž z hrobů bylo vyjmuto asi 30 koster, ale podařilo se je vystopovat a analyzovat DNA odebranou ze zubů sedmi jedinců. Sekvenování, které určuje strukturu DNA, ukázalo, že tři jedinci byli nositeli bakterie Yersinia pestis, která je spojována s počátkem epidemie černé smrti před jejím příchodem do Evropy.
„Naše studie uzavírá jednu z největších a nejzajímavějších otázek v dějinách a určuje, kdy a kde se objevil nejznámější a nejproslulejší zabiják lidí,“ řekl doktor Philip Slavin, který se na tomto objevu podílel. Součástí jeho práce bylo studium historických deníků z původních vykopávek s cílem přiřadit jednotlivé kostry k jejich náhrobkům a pečlivě přeložit nápisy, které byly psány v syrštině.
Doktorka Maria Spyrou z univerzity v Tubingenu, která je první autorkou studie, uvedla, že se jedná o velmi zajímavou práci. „Navzdory riziku kontaminace prostředí a bez záruky, že by se bakterie podařilo zachovat, se nám podařilo sekvenovat aDNA odebranou sedmi jedincům vykopaným na dvou z těchto hřbitovů,“ uvedla Spyrou. „Nejzajímavější je, že u tří jedinců jsme našli aDNA morové bakterie,“ dodala.
„Stejně jako Covid byla černá smrt nově se objevující nemocí a začátkem obrovské pandemie, která trvala přibližně 500 let. Je velmi důležité pochopit, za jakých okolností vlastně vznikla,“ řekl profesor Johannes Krause z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku.