Právě objevená nová planeta má poloviční hmotnost Země a strukturou se podobá Merkuru. Byla nalezena pouhých 31 světelných let od nás.
Vědci z Německého institutu planetárního výzkumu při Německé kosmické agentuře (DLR) informují v časopise Science o objevu nové exoplanety. Protože obíhá kolem hvězdy katalogizované jako GJ 376, dostala automaticky označení GJ 376 b (písmeno a je vyhrazeno pro hvězdu).
Její objev dokazuje, že i malé extrasolární planety lze studovat s vysokou přesností. GJ 376 b je jednou z nejmenších planet, které kdy byly objeveny. Její hmotnost je jen poloviční ve srovnání se Zemí. Od naší soustavy je vzdálena 31 světelných let. Kolem svého Slunce oběhne za pouhých osm hodin, takže její rok je více než tisíckrát kratší než pozemský.
„GJ 376 b se od naší planety velmi liší, ale je to další krok v hledání dvojčete Země,“ řekla Kristine Lamová, jejíž mezinárodní tým více než 80 astronomů objev učinil a popsal.
Foto: Comfreak/Pixabay
Známe již téměř 5 000 extrasolárních planet, ale většina z nich je hmotná. Z jednoho důvodu – astronomové je snáze spatří. Více než čtvrt století po objevu první planety mimo Sluneční soustavu se vědci snaží zjistit více o cizích a vzdálených světech, včetně těch menších. Planetu GJ 376 b objevil dalekohled NASA Transiting Exoplanet Survey Satellite (tzv. TESS). Další údaje o planetě byly zjištěny pomocí spektrometru na Evropské jižní observatoři v Chile.
Přístroj HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher) instalovaný na teleskopu dokázal velmi přesně určit rychlost planety. Z toho mohou astronomové usuzovat velikost a hmotnost GJ 376b. Zjistili, že má 72 % průměru Země a 55 % její hmotnosti. Jedná se o jedno z nejpřesnějších měření extrasolárních planet, které kdy bylo provedeno.
Analýzy vědců ukazují, že GJ 376 b je kamenná planeta s vyšší hustotou než Země. „Vysoká hustota znamená, že většina planety je tvořena železným jádrem,“ říká Szilárd Csizmadia, druhý hlavní autor článku. „Podobá se tak Merkuru, který má neúměrně velké jádro složené z niklu a železa.“
GJ 376 b obíhá blízko své mateřské hvězdy. Je tak blízko, že na povrch planety dopadá pětkrát více energie, než kolik jí dopadá na povrch Země ze slunečního záření. Teplota na povrchu GJ 376 b dosahuje až 1500 stupňů Celsia. Přestože je kamenitá, není vůbec podobná naší planetě.
Naproti tomu hvězda GJ 376 je červený trpaslík s hmotností o polovinu menší než Slunce. To astronomům usnadnilo objev GJ 376b, protože při slabší svítivosti hvězdy je snazší spatřit stopy planety procházející jejím diskem. Červení trpaslíci jsou nejběžnějším typem hvězd v naší galaxii. Jsou menší a chladnější než Slunce, ale existují mnohem déle. Vědci odhadují, že na jednoho červeného trpaslíka připadají statisticky dvě až tři planety.
Dodejme, že GJ 376 b je jednou z planet s extrémně krátkou periodou oběhu kolem hvězdy, přičemž takových planet je známo jen málo a jejich původ je záhadou. Není známo, zda se zformovaly tak blízko svých mateřských hvězd, nebo v dálce, a teprve postupem času se dostaly do blízkosti svého Slunce.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.