Na Uranu může být mnohem více metanu, než jsme si mysleli

Astronomové, kteří se na Uran podívali zblízka, se domnívají, že by na něm mohlo být mnohem více metanu, než jsme si dosud mysleli.

Uran a Neptun jsou často označovány jako ledoví obři a vědci se domnívají, že jsou tvořeny převážně „ledovými“ materiály, jako je voda, metan a čpavek, které obklopují horké, kamenné jádro.

NASA se Uranu příliš nevěnuje a sonda Voyager 2 jej navštívila pouze jednou. Stejná sonda se pak vydala k Neptunu a poskytla mnohem lepší pozorování planet, než umožňují pozemní a vesmírné teleskopy v blízkosti Země.

Když byly modely Uranu a Neptunu porovnány s našimi omezenými pozorováními planet, ukázalo se, že odpovídají tomu, co jsme viděli zblízka. I když to může znít jako uzavřený případ ohledně složení planet, stále zbývalo vyřešit trochu astronomické záhady.

Objekty v Kuiperově pásu jsou bohaté na žáruvzdorné materiály bohaté na organické látky a jsou relativně chudé na vodu, což naznačuje, že planety by měly obsahovat více žáruvzdorných materiálů než materiálů tvořících led.

Proč tedy dřívější modely odpovídají tomu, co pozorujeme? Podle týmu mohou existovat pouze dvě možnosti: Buď je potřeba nový model, podle kterého mají planety hornatější vnitřek, než jsme si mysleli.

Tým vytvořil stovky tisíc modelů planet, přičemž měnil chemické složení v počátečních podmínkách, dokud nevznikly planety podobné Uranu a Neptunu co do hmotnosti a struktury. Zjistili, že modely, které nejlépe vyhovovaly, měly vnitřek obsahující nejméně 10 % metanu a více než 20 % v modelech, které měly také velký hmotnostní podíl vody a horniny. V těchto modelech může být metan v nitru planet hojnější než voda.

Silná vrstva metanu pravděpodobně vznikla chemickými reakcemi, které probíhaly při srážkách planetesimál bohatých na uhlík s rostoucí planetou, kdy uhlík za velkého tepla a tlaku reagoval s vodíkem.

Tento model by do jisté míry vysvětlil, jak se v oblasti sluneční soustavy plné objektů chudých na vodu zformovala planeta bohatá na led. I když tyto modely mohou odpovídat, potřebujeme více pozorování obrů, abychom se dozvěděli více o jejich složení. Stručně řečeno, budeme se muset na Uran podívat blíže.

Zdroj: Unilad, Space, redakce