Vesmírný dalekohled Jamese Webba pozoroval toto kosmické oko tvořené pruhy plynu a prachu v blízkých galaxiích, jak uvádí agentura NASA na svém webu.
Vědci v současné době zkoumají rozmanitý vzorek 19 spirálních galaxií a v prvních měsících vědeckých operací Webbova dalekohledu je mezi nimi i těchto pět cílů: M74, NGC 7496, IC 5332, NGC 1365 a NGC 1433.
Tyto snímky byly pořízeny pomocí Webbova přístroje pro střední infračervenou oblast (MIRI) a odhalují přítomnost sítě vysoce strukturovaných prvků v těchto galaxiích. Zářící dutiny prachu a obrovské jeskynní bubliny plynu, které lemují spirální ramena, až po oblasti, které se zdají být vybudovány jak z jednotlivých, tak i překrývajících se schránek a bublin, v nichž mladé hvězdy uvolňují energii.
“Díky rozlišení dalekohledu můžeme poprvé provést kompletní sčítání tvorby hvězd a provést soupis bublinových struktur mezihvězdného prostředí v blízkých galaxiích mimo Místní skupinu. Toto sčítání nám pomůže pochopit, jak se tvorba hvězd a její zpětná vazba otiskuje do mezihvězdného prostředí a následně dává vzniknout další generaci hvězd, nebo jak vlastně brání vzniku další generace hvězd,” říká Janice Lee, vedoucí vědecká pracovnice observatoře Gemini v laboratoři NOIRLab Národní vědecké nadace.
Zdroj: nasa.gov, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.