Ve čtvrtek 4. října odborníci sledující sluneční aktivitu zaznamenali nejsilnější sluneční výbuch současného slunečního cyklu, klasifikovaný jako X.9. Podle Heleny Ciechowské z Centra pro heliogeofyzikální předpovědi CBK PAN byl tento výbuch patnáctým nejsilnějším od roku 1996.
Odbornice vysvětlila, že oblast sluneční aktivity AR3842 je velmi aktivní a emitovala již několik silných výbuchů. Poslední silný výbuch, klasifikovaný jako X.7, se odehrál 1. října. Tyto silné sluneční výbuchy mohou mít dopad na naši planetu, zejména na rádiovou komunikaci a satelitní navigační systémy.
Vliv silných slunečních výbuchů na Zemi
Sluneční výbuchy, jako jsou tyto, mohou způsobit krátkodobé narušení rádiových signálů na určitých frekvencích a ovlivnit satelitní navigaci. K těmto jevům často dochází při výbuších kategorie X, která zahrnuje nejsilnější zaznamenané události.
Výbuchy se klasifikují podle stupnice zahrnující kategorie A (nejméně silné) až X (nejmocnější), s dalším dělením na stupnici od 1 do 9. Výbuch klasifikovaný jako X.9 je mimořádně silný a patří mezi nejvýznamnější výbuchy zaznamenané za posledních několik desetiletí.
Kromě rádiových a navigačních systémů se veřejnost často ptá na možné energetické výpadky způsobené těmito událostmi. Přestože v jiných zemích může takový scénář nastat, u nás je pravděpodobnost velmi nízká. Významnější je možnost výskytu polárních září, zejména když výbuch doprovází koronní výrony hmoty (CME), které mohou interagovat s magnetosférou Země a vyvolat zřetelné světelné efekty.
Blízká budoucnost sluneční aktivity
Podle Heleny Ciechowské existuje aktuální šance mezi 35 % až 40 %, že polární záře budou v nadcházejících dnech viditelné nad Polskem, zejména v souvislosti s očekávanou geomagnetickou bouří kategorie G3.
Aktivní sluneční oblast AR3842 by mohla i nadále produkovat silné výbuchy, což by zvýšilo pravděpodobnost dalších podobných událostí. S přibližováním slunečního maxima se tyto jevy budou objevovat častěji, což vytváří potenciál pro opakované pozorování polárních září v této oblasti.
Pozorování polárních září závisí nejen na kosmické aktivitě, ale také na meteorologických podmínkách na Zemi. Jasná obloha a minimální světelné znečištění jsou klíčové faktory pro úspěšné pozorování.
Zároveň je třeba mít na paměti, že sluneční aktivita může způsobit mnoho dalších fenoménů, které mají dopad na naši planetu, od narušení technologií až po vizuální efekty, jako jsou polární záře.